Nová Fialova vláda moc hezký dárek pod stromeček nedostává, alespoň tedy ne od mezinárodních finančníků. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, globální investory varuje před půjčováním českému kabinetu. A to přesto, například, že úrok na dluhu české vlády nyní převyšuje úrok na dluhu vlády slovenské nejvýrazněji v historii.
BlackRock, jenž se mj. podílí na správě investic České národní banky, míní, že úrok na českém dluhu poroste i v příštím roce. Což potvrzuje i ČNB. Po včerejšku slibuje růst výrazně nad úroveň čtyř procent, tedy nejvýše od roku 2002, za posledních dvacet let. Růst sazeb se promítne právě i do růstu úroku na dluhu vlády ČR, a tedy do zlevnění příslušných dluhopisů. Fialově vládě se tak notně prodraží obsluha historicky rekordně objemného dluhu. Podle BlackRocku navíc i tak dojde příští rok k oslabení české koruny, přestože ČNB slibuje opak – zpevnění pod úroveň 25 korun za euro. Koruna má ale znehodnotit zejména vůči dolaru, a to kvůli několikerému zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, které zpevní dolar.
Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR se dnes v důsledku včerejšího zvýšení sazeb ČNB ocitl nejvýše od července 2012, na úrovni takřka 2,84 procenta. Je tak teď tedy vskutku historicky nejvyšší v porovnání s úrokem na dluhu slovenském, rozdíl přesahuje 2,8 procentního bodu. Slováci mají úrok záporný, zejména z důvodu „vyťukávání“ miliard eur v podání Evropské centrální banky. V porovnání s německou vládou si ta české zase půjčuje nejdráže od roku 1999.
ECB totiž za nově vytvářená eura – hodí se výraz „vyťukávaná“, neboť je vytváří stiskem klávesy počítače – vykupuje dluh všech zemí eurozóny, včetně dluhu řeckého. Zrovna řecký dluh by přitom vůbec odkupovat neměla, neboť když s tím loni začala, splňoval definici dluhu prašivého. ECB však v rámci pandemického „vyťukávání“ miliard eur – pandemického programu odkupu aktiv – začala v rozporu s vlastními ustanoveními nakupovat právě i prašivý dluh. Vedle pandemického odkupu aktiv provádí ECB ještě „běžný“ odkup aktiv, který zahájila už v roce 2015.
Bez těchto programů by si Slováci, ale i Němci půjčovali výrazně dráže než dnes, neboť svůj dluh by museli „udat“ na normálním trhu, a tedy i nabídnout citelně vyšší úrok. Česko žádný program odkupu aktiv neprovádí – ani pandemický, ani žádný jiný. Svůj dluh tak musí „udávat“ na normálním trhu bez „vyťukávaných“ peněz, tedy musí také nabídnout o to atraktivnější úrok. Navíc ČNB, jak včera opět prokázala, se snaží krotit inflaci razantněji než ECB, která si takovou razanci ani dovolit nemůže, neboť přílišným zvednutím svých úroků by zvýšila možné riziko platební neschopnosti zemí typu Řecka nebo Itálie.
Ani razantní postup ČNB však tedy BlackRocku nestačí. Ne všichni potenciální investoři do českého dluhu by jej ale měli poslouchat. Dnes mají lidé poslední možnost upsat ve stávající emisi spořící státní dluhopisy, Dluhopisy Republiky. V své proti-inflační variantě představují jeden z nejlepších bezpečných způsobů, jak v nadcházející době úspory před inflací ochránit. Lidé, kteří si Dluhopis Republiky před rokem touto dobou pořídili, třeba jako dárek pod stromeček, jak doporučovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, se letos dočkali úrokové sazby takřka 6,3 procenta. Nejlépe úročené spořící účty bank v ČR přitom nyní vykazují úrok kolem tří procent. Výnos na Dluhopisech Republiky je navíc kvůli pandemii osvobozen od daně. A že to BlackRock nedoporučuje? Tak to úplně není. BlackRock hovoří o běžné variantě českého dluhopisů, která není proti-inflační.
Úrok na proti-inflačních Dluhopisech Republiky, které si lze nyní upsat, se ale bude v příštím roce pohybovat nejspíše kolem šesti procent. Vzhledem k tomu, že ČNB od včerejška avizuje ještě výraznější růst inflace, a tedy i svého základního úroku, než doposud, může být úročení Dluhopisu Republiky příštího roku ještě vyšší než šestiprocentní. Na takové půjčování Fialovu kabinetu by lidé rozhodně rezignovat neměli, zejména patří-li mezi ty, kteří se svými penězi neradi riskují.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
