Za první letošní pololetí stoupla úroveň státního dluhu o bezmála 517 miliard korun. Výsledkem je tak suverénně nejvyšší veřejný dluh v historii, dosahující bezmála 2157 miliard korun.
Na první pohled může zarážet fakt, že v už za prvních šest měsíců roku se úroveň dluhu zvýšila výrazněji, než jaká je letošní maximální celoroční úroveň možného schodku, čili 500 miliard korun. Je však třeba brát na zřetel konkrétní časování splátek státního dluhu, které jsou většinově načasovány na druhé pololetí.
Pokud by vláda kryla letošní schodek státního rozpočtu a zbývající letošní splátky státního dluhu z prostředků, jež má již nyní napůjčovány ve státní pokladně, státní dluh ke konci roku bude činit zhruba dva biliony korun. Bude tedy o přibližně 157 miliard nižší než pololetní úroveň státního dluhu. V porovnání s koncem loňského roku by se v takovém případě státní dluh meziročně navýšil o zhruba 360 miliard korun.
Při zohlednění možného až 500miliardového letošního schodku narůstá letošní celková potřeba financování na zhruba 690 miliard korun. Více než tři čtvrtiny této sumy, 533 miliard korun, ale má ministerstvo financí pokryto vydáváním a prodejem dluhopisů se splatností po konci letošního roku. Takto si přitom napůjčovalo při průměrném úroku 1,15 procenta.
Mezinárodní investoři jsou tedy navzdory růstu dluhu stále velmi ochotní půjčovat českému státu za relativně nízký úrok. To svědčí o tom, že obecně nepanuje obava z destabilizace tuzemských veřejných financí, které stále – i v letošním pololetí – vykazuje jeden z nejlepších stavů v rámci EU.
Nelze tedy ani čekat, že svůj rating České republice a jejímu dluhu budou významnější zhoršovat světové ratingové agentury.
Vláda by se ale tím neměla nechat „ukolébat“ a do konce letošního roku předložit konkrétnější plán konsolidace veřejných financí v době zotavování se z koronavirové krize, tedy plán na léta po roce 2020, resp. 2021.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
