Padnout nad dno. Pro běžného člověka životní katastrofa, pro ekonoma důvod k optimismu. Alespoň zřítí-li se na dno ekonomika, ne jeho soukromý život. Ze dna se totiž už jen stoupá, což značí její oživení.
Mnozí analytici dnes mají za to, že americké hospodářství dosáhlo dna v březnu a nyní míří nahoru. A stoupá-li Amerika, za nějaký čas se stejným směrem vydá Evropa, Asie, celý svět. Největší optimisté pak míní, že i tato recese nakonec bude ve tvaru písmene „V“, tedy rychle dolů, hbitě nahoru do normálu.
Omyl, jde o předčasný optimismus, odporují pesimisté. „Ačkoli je nyní propad ekonomiky mírnější než volný pád z předchozích dvou kvartálů, názory optimistů, že nynější oživení signalizuje i dno recese, jsou značně scestné,“ píše na svém blogu Nouriel Roubini, profesor ekonomie na Newyorské univerzitě. „Recese nabude tvaru písmene U nebo W.“
Zatímco optimisté věří, že oživení se naplno projeví již příští rok, pesimisté vyhlížejí úplně jiný horizont proto písmena „U“ a „W“ (někdy dokonce „L“ – jako v Japonsku devadesátých let, kdy stagnace trvala celou dekádu). „Důsledky této krize budeme pociťovat opravdu velmi, velmi dlouho. Krize je mnohem hlubší, než jsem i já předpovídal,“ řekl TÝDNU Myron Scholes, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a emeritní profesor Stanfordské univerzity. „Myslím, že ty důsledky budeme pociťovat tak čtyři až pět let.“ Ještě loni přitom uváděl, že krize skončí letos v březnu.
Sám Scholes je krizí zasažen: loni na podzim byl nucen zmrazit majetek své hedgeové společnosti Platinum Grove Asset Management poté, co se její vlajkový fond propadl o téměř čtyřicet procent a hrozil hromadný úprk investorů. „Všechna rizika jsou nyní již zlikvidována. Klienty, kteří s námi nechtěli dále investovat, jsme vyplatili. Jedeme dál a já jsem spokojen,“ tvrdí nyní ekonom.
Mezi optimisty, co se brzkého konce krize týče, se nyní řadí například i univerzální bankovní holding Goldman Sachs a jeho analytici. Ti v půli března publikovali studii, v níž jmenovali čtyři stěžejní faktory, na nichž demonstrovali, proč už se podle jejich mínění americká ekonomika odráží ode dna: počty nově nezaměstnaných, maloobchodní tržby, průmyslová výroba a stav v sektoru nemovitostí. I když jsou počty lidí nově si hledajících práci stále nepříjemně vysoké, ostatní tři faktory ukazují na brzké oživení, shrnuje analýza Goldman Sachs. Roubini však soudí, že situace na trhu práce se ještě zhorší s bankroty a nutným pořádným osekáním nákladů amerických automobilek General Motors a Chrysler. Stabilizace v počtu nově nezaměstnaných, o níž hovoří analytici Goldman Sachs, je podle něho utopií. „Do konce léta míra nezaměstnanosti vystoupá na deset procent a vrcholit bude roku 2011 kolem jedenácti procent nebo nad nimi,“ předpovídá Roubini.
Co se týče optimismu stran maloobchodních tržeb, souhlasí s tím, že lednové a únorové výsledky byly pozitivní a lepší, než se čekalo. Jenže po chabých tržbách v jindy spotřebitelsky horečné předvánoční době a po následných nevídaných slevách není jakés takés dočasné navýšení maloobchodních tržeb příliš překvapivé nelze je ovšem brát za znak celkového oživení ekonomiky. Ostatně březnová a dubnová čísla už jsou opět o poznání temnější.
A co průmyslová výroba? „Ta v USA a dalších vyspělých ekonomikách stále strmě padá – ačkoli již ne tempem, jež bylo typické pro období říjen až březen a které dosahovalo rychlosti téměř jako za deprese,“ říká Roubini. Opět se není příliš co divit: spotřeba obyvatelstva stále padá, investice do bydlení také, stejně tak kapitálové výdaje firem a vývozy. Jediný, kdo alespoň trochu nakupuje, je vláda. Ta však jenom zadlu-žuje budoucí generace daňových poplatníků a sama není schopna výrobu nastartovat jen poptávka státu zdaleka nestačí.
„Optimisté včetně Bena Bernankeho, Alana Greesnpana (nynější a bývalý šéf americké centrální banky, pozn. red.) a osmdesáti procent analytiků papouškují stále dokola již od počátku roku 2007, že dno v nemovitostním sektoru je na dosah,“ poznamenává Roubini, „a kvartál za kvartálem až dodneška se ukazuje, že se mýlili.“ Ceny amerických nemovitostí se prý ještě propadnou o patnáct až dvacet procent, než dosáhnou nejnižší úrovně. Roubini připomíná, že počty zahájených výstaveb se zřítily o 75 procent a stále padají. Nemovitosti pak dosud zlevnily o 25 procent a dále klesají ročním tempem dvaceti procent.
Sečteno, podrženo: to, co mají mnozí analytici a politici za oživení, je pravděpodobně jen zmírněním předešlých drastických propadů. Je-li tomu tak, lze v nejbližší době čekat výraznou korekci akciových trhů, jež v posledních dvou měsících rostou zřejmě však jen pod vlivem domněle příznivých zpráv. „Soudím, že americké akcie znovu otestují březnová minima,“ varuje David Rosenberg, respektovaný expert, donedávna hlavní ekonom Merrill Lynch.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
