Česko letos dováží nejvíce ruské ropy minimálně od roku 2012
12. září 2023
Suma, kterou Česko platí Rusku za dováženou ropu, letos výrazně překonává průměr posledních tří let. Vyplývá to z dat Českého statistického... více
Fialova vláda stojí před zásadním dilematem. Již poměrně záhy se totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7. Ta by spočívala v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři.
Kreml přitom rovněž v pátek potvrdil čtvrteční slova ruského vicepremiéra Alexandra Novaka. Uvedl totiž, že Rusko přestane svoji ropu dodávat těm zemím, které podpoří zavedení cenového stropu na ni.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se dnes nechal slyšet, že všem 27 členským státům EU je třeba vysvětlit, že přijetí sankce v podobě zastropování cen ruské ropy je opravdu zásadní. Je tedy evidentní, že ze strany zemí G7 – mezi něž Francie patří – bude poměrně silný tlak na další státy EU, včetně Česka, aby sankci podpořily.
Česko do loňska dováželo zhruba polovinu importované ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy z Ruska. Zbývající polovinu zajišťovaly dodávky z různých zemí, ty dodané do italského přístavu Terst, které do Česka přivádějí ropovody TAL a IKL. O prázdninách se česká a bavorská vláda dohodly na navýšení kapacity ropovodu TAL, což snižuje závislost ČR na ruské ropě. I tak však si Česko na jaře muselo vyjednat výjimku z embarga EU na ruskou ropu, jež vstoupí v platnost letos začátkem prosince, resp. v lednu. Výjimka platí až do roku 2024. Až v té době se tedy bude ČR schopna bezpečně odstřihnout od ruské ropy.
Země skupiny G7 zamýšlí sankci v podobě zastropování cen ruské ropy vyvážené po moři ovšem zavést už letos k 5. prosinci, tedy za přibližně tři měsíce. Během těchto tří měsíců tak Česko sankci buď podpoří, nebo ne. V prvním případě by zřejmě došlo k úplnému přerušení dodávek ropovodem Družba, pokud tedy Rusko svoji opakovanou hrozbu naplní. Česká republika by se tak musela spolehnout výlučně na dodávky ropovodem TAL a na něj navazujícím IKL. Zřejmě by došlo k citelnému růstu cen pohonných hmot, v krajním případě k výpadkům v dodávkách ropy.
Zastropování cen vyvážené ruské ropy má proběhnout tak, že tankery, které by ji do světa exportovaly za cenu vyšší, než je stanovený strop, by například nemohly získat pojištění. Pojištění tankerů mají v drtivé většině v rukou západní instituce, sídlící v Británii či v EU.
Proti zavedení sankce se takřka jistě striktně postaví Maďarsko. Budapešť to signalizovala již dříve. Od té doby si navíc zajistila od ruského Gazpromu dodatečné dodávky plynu v rámci přímého kontraktu. Podmínky navýšení dodávek dojednával o prázdninách v Moskvě sám maďarský ministr zahraničí se svým ruským protějškem. Lze předpokládat, že Maďarsko už jen proto nepodpoří zastropování cen ruské ropy. Tím pádem by se ale Fialova vláda mohla za Orbánův režim tak trochu „schovat“. Učinit prohlášení třeba v tom smyslu, že vzhledem k zatvrzelému odmítání sankce ze strany Maďarska je její prosazení neuskutečnitelné, takže nemá cenu diskutovat český postoj.
Suma, kterou Česko platí Rusku za dováženou ropu, letos výrazně překonává průměr posledních tří let. Vyplývá to z dat Českého statistického... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.