Stavebnictví roste jako z vody, i díky evropským penězům
Stavebnictví po dvou letech útlumu zažívá letos oživení, „roste jako z vody“. Za celý rok 2018 by mělo vzrůst dvouciferným tempem, což bude ovšem částečně dáno poměrně nízkou srovnávací základnou loňského roku. Zářijová čísla potvrzují příznivý trend ve stavebnictví, které dle sezónně očištěných dat roste nejvýraznějším meziročním tempem od roku 2014. Stavebnictví pomáhá čerpání prostředků z fondů EU, které zhusta míří zejména do inženýrského stavitelství, např. na opravu silničních komunikací. V současnosti čerpání prostředků z fondů EU postupně zrychluje. Právě evropské peníze letos tuzemskému stavebnictví významně pomohou, takže poroste solidním tempem 10,8 procenta.
Zahraničnímu obchodu ČR nesvědčí hrozba divokého brexitu, náš export do Británie klesá nejvíce
Zahraniční obchod České republiky letos nebude tahounem ekonomiky jak v uplynulých letech. Přebytek zahraničního obchodu dle sezónně očištěných dat je letos v období od ledna do srpna slabší než za stejné období let 2016 a 2017. Naposledy byl za dané období nižší v roce 2015. Z dlouhodobého hlediska je výkon stále slušný, ztráta dynamiky je ovšem zřejmá. Pokud by korunu neoslabovala hrozba obchodních válek, silný dolar a turbulence na rozvíjejících se trzích, byl by výkon zahraničního obchodu ČR ještě slabší. Kromě posílení koruny pod její hodnotu z dob intervence České národní banky z let 2013 až 2017 nesvědčí českému zahraničnímu obchodu ani útlum a nasycování západoevropského trhu s automobily a hrozba divokého brexitu bez dohody. Británie je jediným z klíčových obchodních partnerů ČR, na jehož území jsme letos od ledna od září vyvezli meziročně citelně nižší objem zboží. K poklesu došlo ještě ve vývozu na Slovensko, avšak tam se nejedná o tak znatelný propad.
Průmysl v září zklamal. Oslabily jej jak domácí odstávky, tak nepříznivá situace ve světě
Nepříznivý výsledek koresponduje s postupným stále méně přesvědčivým vyzněním předstihových ukazatelů za průmyslovou produkci, například těch plynoucích z pravidelných šetření mezi nákupními manažery ve zpracovatelském průmyslu. Tato šetření aktuálně signalizují nejhorší situaci v tuzemském průmyslu za poslední takřka dva roky.
Zářijový pokles produkce mají zejména na svědomí jak odstávky v chemickém průmyslu, tak útlum strojařského segmentu a segmentu dopravních prostředků. Evropským automobilkám činí značné obtíže přechod na nové emisní testy, což společně s pokračujícím nasycováním zejména západoevropského automobilového trhu vede k útlumu celého automobilového sektoru.
Zvláště markantní je tento útlum v sousedním Německu, jehož ekonomika právě kvůli ztrátě dynamiky v automobilovém sektoru ve třetím čtvrtletí pouze stagnovala. Stahovala tak dolů ekonomiku celé eurozóny, jejíž růst citelně zaostal za očekáváním. A stahuje dolů také český průmysl, který je na dobré kondici německé automobilové výroby zásadním způsobem závislý.
Z důvodu poklesu dynamiky automobilového sektoru a také z důvodu možné další eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou vykazují průmyslové podniky v ČR nejnižší míru optimismu ohledně rozvoje budoucí výroby za posledních více než pět let. Dalším „strašákem“ je pak riziko takzvaného brexitu na divoko, tedy bez dohody mezi Bruselem a Londýnem, který by trvaleji ochromil i tuzemský strojařský či automobilový průmysl. Podniky také trápí růst cen výrobních surovin a paliva. Evergreenem pak je nářek nad nedostatkem vhodné pracovní síly, ačkoli řady pracujících se po prázdninách dále rozrostly.
Průmysl letos poroste ani ne polovičním tempem v porovnání s loňskem, když přidá 2,5 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
