Česká republika měla v loňském roce čtvrté nejzdravější veřejné finance v Evropské unii. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu se jí totiž podařilo snížit na úroveň 32,7 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných, mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu. Nižší úroveň veřejného zadlužení loni v EU vykázaly pouze Estonsko (8,4 procenta HDP), Lucembursko (21,4) a Bulharsko (22,6). Za solidní výsledek vděčí Česká republika nejen relativně střídmé fiskální politice posledního desetiletí, ale také vývoji veřejných financí v samotném roce 2018. Pouze šest zemí EU totiž loni vykázalo ještě vyšší přebytek veřejných financí než Česko. Kromě dvou malých ekonomik Lucemburska a Malty jde ještě o Bulharsko, Německo, Nizozemsko a Řecko. Přebytek veřejných financí loni v ČR činil 0,9 procenta HDP.
Česká republika vykazuje suverénně nejnižší míru veřejného zadlužení také v rámci Visegrádské čtyřky. Polsko a Slovensko za loňský rok vykazují poměr veřejného dluhu k HDP ve shodné výši 48,9 procenta, zatímco Maďarsko dokonce 70,8 procenta. Zrovna tak Česko jako jediné ze zemí Visegrádské čtyřky vykázalo přebytek veřejných financí. Ostatní země Visegrádské čtyřky skončily ve schodku, ve zvláště výrazném pak Maďarsko.
Tento fakt je třeba brát v potaz při porovnávání úrovně ekonomického růstu jednotlivých zemí Visegrádské čtyřky. Z nich sice ČR rostla loni nejpomaleji, avšak po přihlédnutí ke střídmé fiskální politice se závažnost tohoto nedostatku poněkud vytrácí. Jestliže ostatní země Visegrádské čtyřky aktivněji provozují fiskální politiku, pročež jsou ovšem také zadluženější, je zřejmé, že se to projeví rychlejším ekonomickým růstem. Například v Maďarsku právě i díky této fiskální expanzi nyní disponují v porovnání s Českem více než 2,5násobkem kilometrů dálnic v přepočtu na obyvatele. Přitom ještě začátkem tisíciletí tento ukazatel hovořil ve prospěch ČR.
Jestliže ovšem právě i poměrně intenzivní výstavba dálniční sítě v Maďarsku přispívá k citelně horšímu stavu veřejných financí, než je tomu v ČR, nelze zdrženlivější přístup českých vlád vidět jako jednoznačné negativum. Nízká úroveň veřejného dluhu v poměru k HDP potenciálně České republice umožní výrazně svoji ekonomiku fiskálně stimulovat při případném útlumu ekonomiky. Takovou možnost stimulace prostě Maďarsko, a ani jiné země Visegrádské čtyřky, mít nebude.
Českou republiku by však obstojný stav veřejných financí neměl ukolébat. Stále ještě nedokázala stlačit úroveň veřejného zadlužení pod hodnotu třiceti procent HDP, kdy teprve by bylo možné začít hovořit o zotavení českých veřejných financí z dopadů světové finanční krize z doby před deseti lety.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
