Covidová krize, jejíž roční výročí vychází právě na nynější dny, stále více rozděluje českou společnost. Toto rozdělování tuzemské veřejnosti umocňují vládní opatření. Ta na jedné straně nahrávají například zaměstnancům placeným z veřejných rozpočtů či obyvatelům měst, na straně druhé znevýhodňují živnostníky, resp. OSVČ či obyvatele zejména malých obcí.
Zhruba tři čtvrtiny Čechů zatím dopady covidové krize na svých peněženkách nepocítily. Vyplývá to z průzkumu společnosti Fair Credit. Pokud bereme v potaz pouze dospělou populaci, jedná se zhruba o 6,5 milionu lidí. To jsou například lidé, jejichž platy jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, jako jsou státní úředníci, ale také třeba učitelé. Příjem těchto lidí se v uplynulém roce nezměnil, nebo dokonce navýšil. Nejsou totiž přímo vystaveni tržním silám, ani jejich příjem není ovlivněn vládními uzavírkami části ekonomiky.
Se snížením příjmu kvůli covidu se potýká pětina respondentů uvedeného průzkumu společnosti Fair Credit, tedy zhruba 1,7 milionu lidí. Zhruba 400 tisíc lidí pak o příjem zcela přišlo. Takže krizi na své peněžence pociťují nepříznivě přes dva miliony Čechů, tedy zhruba čtvrtina dospělé populace.
To potvrzují i čísla České národní banky. Podle nich činil loni koncem roku objem netermínových vkladů (tedy vkladů na běžných a spořících účtech) klientů tuzemských bank celkem 2,42 bilionu korun. To je historicky rekordní suma. Ještě zajímavější je meziroční nárůst tohoto ukazatele. Mezi prosincem 2019 a prosincem 2020 totiž stoupl o 17,87 procenta, nejvíce za celé období měsíčního sledování od března 2009.
Navzdory krizi tedy valná většina Čechů má poměrně hodně peněz. Ba co více, tyto peníze se jim na účtech v bankách hromadí nejrychlejším tempem za posledních skoro dvanáct let. Jedná se ovšem o Čechy, jejichž příjmy nebyly covidovou krizí nepříznivě zasaženy, tedy o uvedené zaměstnance placené z veřejných peněz či o podnikatele nebo zaměstnance soukromého sektoru z těch segmentů ekonomiky, jako je průmysl, které nejsou covidovou krizí dotčeny, případně ze segmentů, kde výpadek příjmu kompenzují vládní záchranné programy typu programu Antivirus či programu kompenzačních bondů pro OSVČ.
Částečně se většině Čechů hromadí na účtech peníze i proto, že tolik necestují. Nyní bude možnost cestovat ještě dále omezena, a to kvůli opatřením platným od zítřka. Zvýhodněni budou omezením pohybu mezi okresy a obcemi obyvatelé velkých měst v čele s Prahou.
V obcích do dvou tisíc obyvatel žije mírně více než čtvrtina tuzemské populace. Přes dva miliony Čechů budou tedy od zítřka opravdu citelně omezeni například v realizaci svých volonočasových aktivit, protože je nemohou provádět mimo hranice své obce. Ti z obyvatel malých obcí, kteří se navíc ještě potýkají s poklesem příjmů, řádově se jedná o statisíce lidí, tedy patří mezi nejvíce znevýhodněné. Naopak obyvatelé velkých měst, kteří jsou navíc placeni třeba z veřejných rozpočtů, a propad příjmu tedy nezaznamenali, vlastní omezení plynoucí z covidové krize nijak zásadně negativně na sobě samých či vlastních peněženkách nepociťují. Jedná se řádově o nižší jednotky milionů lidí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
