Spojené státy se s udivujícím zápalem obracejí zády k mezinárodním vztahům a přátelské spolupráci v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vypovědět jadernou smlouvu s Íránem, to dnes prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Evropská unie chce dál prosazovat jadernou dohodu s Íránem. Uvedla to dnes šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Kriticky se k vypovězení smlouvy s Íránem, která byla uzavřena před 3 roky, postavili i její další signatáři. Teď je u telefonu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Dobrý den.
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
Donald Trump řekl, že obnoví sankce proti Islámské republice a to na nejvyšší úrovni. Na které společnosti to bude mít dopad zejména?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Bude to mít dopad zejména na ty společnosti, které tedy v Íránu už nějakým způsobem podnikají nebo se chystaly podnikat. Z evropských společností je to například francouzský petrochemický ropný gigant Total nebo také automobilka Volkswagen, která plánovala dodávat velké objemy automobilů. Total zase plánoval prozkoumávat možná ložiska ropy v Íránu. Takže všechny tyto společnosti. Ale taky americké, třeba Boeing je dotčený tím, že patrně bude tedy moci dodat letouny íránskému režimu, íránském státu.
Vladimír KROC, moderátor
Když jste se o tom zmínil, sankce výrazně poznamenají letecký průmysl, a nejenom americký. Írán objednal na 200 dopravních letadel pro komerční lety, z toho tedy 80 Boeingů a potom stovku Airbusů. Ale ty jsou závislé na dodávkách dílů ze Spojených států. Takže i Airbus prý bude muset kontrakty zrušit. Co to bude znamenat pro ekonomiku jak evropskou, tak tedy třeba pro Boeing?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Tak pro Boeing konkrétně je to pochopitelně ztráta, což se už projevuje v dnešním obchodování, kde klesají tady akcie jak Boeingu, tak i vámi zmiňovaného Airbusu. Nicméně domnívám se, že tyto společnosti jsou natolik široce rozkročené, v podstatě už dneska jsou to takřka monopolní dodavatelé civilních přepravních velkých letounů, takže si myslím, že na ně to nebude mít fatální dopad, ten fatální dopad ovšem to zřejmě bude na samotnou íránskou ekonomiku, když byly podobné sankce uvedeny v roce 2012 Obamovou administrativou, tak ekonomika Íránu poklesla o takřka 7 %. V loňském roce rostla o 3 až 4 %, 3,5 %. Takže vidíme velký rozdíl. A i když teď by zuřila světová finanční krize, tak v tom roce 2012 velká část toho /nesrozumitelné/ jde právě na vrub sankcím.
Vladimír KROC, moderátor
Írán je v rámci organizace zemí vyvážejících ropu třetím největším producentem ropy a jedním z hlavních dodavatelů suroviny do asijských rafinérií. Jak se to odrazí v cenách suroviny?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Surovina v těchto hodinách stoupá na ceně, pochopitelně stoupá o 3 % kvůli právě oznámení Donalda Trumpa, že odstupuje od té jaderné dohody, ovšem Trump signalizoval v podstatě už od října loňského roku, že něco takového patrně učiní, to znamená, pro trhy to nebylo úplně novum a stačily se na to připravit, takzvaně započítat právě možné odstoupení už do ceny, takže ten nárůst není až takový, ale ten efekt, to je v případě těchto sankcí uvedených Trumpem by mohl být slabší, než efekt těch sankcí vedených v roce 2012 Obamovou administrativou, nebo sankcí, kde tedy měla klíčové slova Obamova administrativa, protože tam se podařilo docílit mnohem větší shody mezinárodního společenství ohledně společného postupu vůči Íránu. Nyní se dá očekávat, že třeba Čína, Indie nebo Turecko nebudou reflektovat, kde je ten Trumpův krok a budou dále odebírat íránskou ropu jakoby se nechumelilo a nebude tedy ten výpadek pro Írán tak závažný, jako byl před 6 lety.
Vladimír KROC, moderátor
To byl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Na shledanou.
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Na shledanou. Hezký den.
Odvysíláno v pořadu Ozvěny dne na Českém rozhlasu Radiožurnál.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
