Česká národní banka dnes zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na úroveň rovných pěti procent. Základní sazba tak bude s účinností od zítřka nejvyšší od konce listopadu roku 2001.
ČNB zvýšením základní sazby na nejvyšší úroveň za posledních více než dvacet let bojuje s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska. Tato „válečná inflace“ se sčítá s inflací pandemickou, která již sama o sobě atakovala dvouprocentní úroveň. Inflace tak v některých letošních měsících může navzdory dnešnímu zvýšení sazeb atakovat dokonce nevídanou až šestnáctiprocentní úroveň. Celoročně bude inflace činit 12 až 13 procent, což při očekávaném růstu mezd pouze o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let.
Trh spekuloval, že ČNB dnes zvýší sazbu dokonce na 5,25 procenta. Toho se ale její bankovní rada zjevně zalekla, neboť příliš vysoké úroky mají dusivý dopad na ekonomiku. Tu už nyní bude tížit právě vysoká inflace a také dopady válečné vřavy na Ukrajině. Pokud se však tíživé ekonomické dopady války, souvisejících sankcí a odvetných kroků Ruska budou stupňovat, třeba v podobě přerušení dodávek ruského plynu do EU, nelze vyloučit růst základní sazby ČNB až k úrovni šesti procent. Pravděpodobnější je však nárůst pouze nejvýše na úroveň 5,5 procenta v příštích měsících.
Od přelomu let 2022 a 2022 by měl začít pokles sazeb, jejž si vynutí citelný útlum, ba recese české ekonomiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
