Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla základní úrokovou sazbu ponechat na stávající úrovni sedmi procent, na níž je už bezmála rok. Většina bankovní rady tak nevyšla vstříc jestřábím hlasům, aby přistoupila k signálnímu zvýšení sazeb. Svůj boj s inflací prostřednictvím verbální intervence za silnou korunu, v níž bude pokračovat i po dnešku, má při dané úrovni základní sazby za dostatečný. Někteří experti totiž spekulovali, že ČNB může chtít vyslat trhům signál, navýšením úroku na 7,25 procenta, že to se svým bojem s inflací myslí opravdu vážně a nechce dopustit její trvalejší vzedmutí. Inflační tlaky jsou stále citelné na tuzemském trhu práce a podporuje je také lepší než očekávaný výkon české ekonomiky, jež se podle včera zveřejněných dat v letošním prvním čtvrtletí vymanila z technické recese. Přitom hlubší útlum ekonomiky a výraznější recese, nejen technického rázu, by působily dezinflačně. Jestliže se však nedostavují, je ne místě úvaha právě o signálním zpřísnění měnové politiky. Ani pro takové zpřísnění se však na dnešním zasedání bankovní rady nenašla většina. Koruna na to reagovala jen velmi mírným oslabením, což znamená, že trh s dnešním rozhodnutím z naprosté většiny počítal. Předpokládáme, že ČNB bude držet sazby nadále na nynější úrovni. Prvním pohybem základním sazby by měl být ten směrem dolů, k němuž ovšem dojde nejpravděpodobněji v posledním letošním čtvrtletí. Ke konci roku by tak základní úroková sazba ČNB měla činit 6,75 procenta. Výraznější snižování úroků lze pak čekat příští rok, kdy významněji klesne také samotná inflace.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
