Česká národní banka odtajnila, kolik peněz zatím použila k oslabení české měny. Trh uvěřil jejímu odhodlání během několika prvních dní od zahájení intervencí.
PRAHA Bankovní rada ČNB rozhodla o zahájení devizových intervencí 7. listopadu s tím, že kurz české měny chce držet poblíž hranice 27 korun za euro. Do 20. listopadu nakoupila devizy v hodnotě 200 miliard korun.
Intervenční nákupy cizích měn za koruny, jejichž nadbytečná nabídka vedla k oslabení české měny, byly podle guvernéra ČNB Miroslava Singera koncentrovány hlavně do prvních dnů od zahájení operace. Dostat kurz k žádoucí úrovni se prý podařilo „poměrně záhy po zveřejnění rozhodnutí bankovní rady“.
„Už po prvním víkendu bylo zřejmé, že trh našemu rozhodnutí věří a naše aktivní přítomnost na trhu není vždy nezbytná,“ dodal Singer.
Razance intervencí svědčí o silném závazku ČNB držet kurz koruny v blízkosti hranice 27 korun za euro, míní ekonom Patria Finance David Marek. „Možnosti ČNB při snaze oslabit kurz koruny jsou prakticky neomezené, a to i při riziku budoucích ztrát z držby vysokých devizových rezerv. Nicméně právě razance dosavadních intervencí, které navíc často doprovází komentáře členů bankovní rady svědčící o odhodlání centrální banky, mohou snížit potřebu reálných zásahů na trhu do budoucnosti,“ poznamenal Marek.
Podle analytika Ery Jana Bureše nelze objem použitých prostředků na intervence hodnotit jako velký, nebo malý. „Z podstaty věci byl přesně takový, jaký ČNB potřebovala, aby dostala kurz tam, kde je. Objem dvě stě miliard zhruba odpovídá navýšení devizových rezerv o něco více než 20 procent. Ve Švýcarsku činil v roce 2012 během prvního měsíce intervencí proti franku nárůst devizových rezerv zhruba 35 procent,“ podotkl Bureš. Česká národní banka zdůraznila, že intervence nejsou prostým utrácením korun, ale jsou investicí. Za nulových úrokových sazeb centrální banka při intervencích vydává české koruny bez jakýchkoli nákladů. Eura, která za koruny při intervencích nakupuje, pak ČNB podle svých slov investuje do kvalitních cenných papírů, zejména vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy, Německo, Švédsko, Kanada, Austrálie. „Finanční krize ukázala, že výhodou pro finanční stabilitu země jsou spíše vyšší než nižší devizové rezervy,“ podotkl mluvčí ČNB Marek Petruš.
Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík k tomu pro LN dodal, že centrální banka všechny obchody na devizovém trhu provádí se zajištěním. „Kupujeme pouze takové cenné papíry ze zemí OECD, které mají vládní garanci a jsou s nejvyšším ratingem. Nebojím se toho, že bychom na tom z pohledu výnosu prodělávali. Peníze emitujeme v podstatě zadarmo a výnos se pohybuje v řádu jednotek procent. Nijak tímpřitom nevybočíme z historického vývoje: za posledních deset let činila reposazba ČNB v průměru 1,66 procenta, kdežto průměrná výnosnost devizových rezerv za stejné období je 3,53 procenta – tedy více než dvojnásobná,“ vyčíslil Tomšík. Vysoké devizové rezervy ale mohoumít své náklady. „Čímvětší devizové rezervy centrální banky, tím větší odolnost místní měny vůči spekulacím finančních investorů na její oslabení. Vyšší devizové rezervy mohou nicméně znamenat pro centrální banku také náklady, pokud jsou v zemi úrokové sazby výše než v zemích, do nichž se rezervy investují,“ upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Po počátečním náporu bude v dalších měsících potřeba intervencí nižší, míní Marek. Kdalšímu významnějšímu objemu intervencí a nárůstu devizových rezerv ale může podle něj dojít při opouštění této politiky, tak aby byl přechod pozvolný a nezpůsobil šoky na trzích ani v reálné ekonomice.
Vyšlo v Lidových novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
