Bankovní rada České národní banky na svém dnešním řádném měnověpolitickém zasedání snížila základní úrokovou sazbu více než se čekalo, a to rovnou o 0,75 procentního bodu.
Koruna v reakci na razantní krok centrální banky oslabila z úrovně kursu k euru pod 27,45 na 27,55, vzápětí ale svoji ztrátu částečně korigovala. Devizové obchodníky tak tedy krok ČNB bezprostředně nijak zásadně nepřekvapil.
Po tiskové konferenci po měnověpolitickém zasedání, které se výjimečně neúčastnil guvernér Jiří Rusnok, koruna posílila k úrovni 27,20, na svoji nejsilnější úroveň od 23. března. Devizoví obchodníci tedy zjevně čekali, že sada měnověpolitických opatření na podporu ekonomiky bude rozsáhlejší a razantnější. A to při zohlednění toho, že základní sazby klesla citelněji než, než trh čekal. Devizoví obchodníci například kalkulovali s možností, že ČNB bude konkrétněji signalizovat možnost spuštění kvantitativního uvolňování.
ČNB svým dnešním snížením sazeb navazuje na snížení základní sazby z minulého týdne, které bylo nejvýraznější od února 2009. Dnešní snížení sazby o 0,75 procentního bodu je nejvýraznější redukcí dokonce od listopadu 2008, tedy od doby kdy vrcholila světová finanční krize. Za deset obchodních dní tak ČNB redukuje základní sazbu o 1,25 procentního bodu. To je v nejvýraznější snížení sazby v tak krátkém časovém úseku od ledna 1999.
Česká národní banka postupuje v souladu s kroky většiny dalších centrálních bank, v čele s tou americkou, které v posledních dnech a týdnech rovněž přikročily k masivnímu snížení základní úrokové sazby. Takový krok má za cíl podpořit ekonomiku, například usnadněním úvěrování, která zápolí s vysoce tíživými důsledky šíření koronavirové nákazy a opatřeními pro boj proti nim.
Česká národní banka také snížením základní sazby reaguje na pokles řady tržních úrokových sazeb, protože pokud by svoji základní sazbu takto citelně nesnížila, hrozilo by, že bude svoji nečinnosti či přílišným opatrnictvím měnové podmínky v ČR v této kritické době utahovat, což by bylo krajně nežádoucí. Utahování hrozí ovšem stále i nyní, pročež je pravděpodobné další poměrně brzké snížení základní úrokové sazby ČNB, byť již zřejmě ne v tomto enormním rozsahu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
