Příští týden nás čeká jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebude jednoznačné.
Pokud by šlo čistě o situaci v domácí ekonomice, bankovní rada ČNB by bez otálení sazby zvýšila. V březnu rostla inflace tempem tří procent, dosáhla tedy horní hranice tolerančního pásma cílování inflace. Inflace rostla nejrychleji od roku 2012. Mzdový růst nadále pokračuje, rostou ceny elektřiny, bydlení, paliv či řady potravin. Nezapomeňme však, že se ČNB svými současnými rozhodnutími snaží primárně ovlivnit inflační vývoj na horizontu měnové politiky, který přibližně odpovídá období roku až půldruhého roku.
Trh je navíc přesvědčen, že ČNB sazby zvýší. Většina analytiků dle Bloombergu míní, že dojde ke zvýšení základní sazby na úroveň dvou procent.
Věc ale komplikuje vývoj v zahraničí, zejména v Německu a eurozóně. Tamní ekonomiky zpomalují. Špatná čísla přicházejí z Německa, jehož průmysl zpomaluje kvůli zpomalení čínskému, obchodním válkám a hrozbě tvrdého brexitu. Ukazuje se bohužel, že německé zpomalení nebude jen kratinkou epizodou. Nepříznivý vývoj poznamenal také třeba japonský průmysl nebo jihokorejskou ekonomiku, což signalizuje „rozlévání“ ekonomických potíží po světě. Naproti tomu nejnovější vývoj v Číně je poměrně příznivý, stejně jako ve Spojených státech, kde zatím poměrně úspěšně běží výsledková sezóna a ekonomika roste rychleji, než se čekalo.
V tuto chvíli předpokládáme, že poměrně těsně se bankovní rada ČNB rozhodne pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Tento scénář má pravděpodobnost zhruba 60 procent. Scénář zvýšení sazeb má pravděpodobnost zhruba 40 procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
