Bankovní rada České národní banky dle očekávání ponechala i na svém prosincovém měnověpolitickém zasedání klíčové úrokové sazby na stávající úrovni „technické nuly“.
Nadále pokračuje i ve svém intervenčním režimu, v jehož rámci brání od listopadu 2013 posílení české měny pod úroveň 27 korun za euro. Musí se však vypořádat s růstem inflačních očekávání i samotné inflace, jejíž listopadový růst centrální bankéře překvapil. Počítali s výrazně pomalejším tempem růstu spotřebitelských cen. Také musí reflektovat zrychlující, ba „bublající“ růst cen nemovitostí, které podle jejich nedávného výroku nejsou již fundamentálně opodstatněné, což je jedním z důvodů, proč ČR jako teprve druhá země EU – po Švédsku – stanoví od 1. ledna 2017 kladnou úroveň sazby proticyklické kapitálové rezervy.
Svého inflačního cíle ČNB dosáhne nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se přitom před několika měsíci nechal slyšet, že k rozhodnutí opustit závazek postačí už jen to, když míra inflace bude stále pod „cílem“, avšak zřetelně na trajektorii k tomuto cíli mířící. Česká národní banka sice tvrdí, že bude při opouštění intervenčního režimu transparentní, ale to je oxymorón. Prakticky je velice obtížné ukončovat takový závazek a hrát přitom s trhy „úplnou rovinu“. Je to teoreticky možné, ale za cenu akumulace zbytečně velkého objemu devizových rezerv a tedy větší než nutné budoucí ztráty České národní banky. Proto ČNB trhy „překvapí“. Proto je nyní stále pravděpodobnější ukončení intervenčního režimu už ve druhém čtvrtletí roku 2017, jakkoli ČNB nyní deklaruje, že „exit“ realizuje až ve třetím nebo čtvrtém kvartálu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
