Česká národní banka by ráda rozšířila dvé zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V dnešním rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl.
Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl právě akcií v devizových rezervách chce nový guvernér navýšit.
Ke konci letošního června disponovala ČNB zlatem v objemu 360 tisíc troyských uncí. To odpovídá zhruba 11,2 tuny.
Pokud by tedy centrální banka, jak zamýšlí guvernér, navýšila své zlaté rezervy zhruba desetinásobně, mohou činit 110 až 120 tun. Centrální banka by tak vlastnila o více než 100 tun kovu více než nyní.
Česko by tak disponovalo suverénně největším objemem zlata v celé historii.
Na sklonku éry socialismu, v srpnu 1989, disponovala tehdejší Státní banka československá celkem 119 tunami zlata. Po rozpadu Československa disponovala Česká republika až zhruba 65 tunami kovu. Mezi lety 1997 a 1999 se však ČNB podstatné části zlata zbavila. Z 65 tun kovu jí tak v rezervách zbylo necelých 14 tun.
Od té doby objem zlatých rezerv ČNB dále klesal, až do května 2020, kdy se snížil na necelých osm tun. Od té doby ovšem ČNB zlato postupně dokupuje, v rozsahu zatím celkově nižších jednotek tun.
Pokud by ČNB rozšířila „český zlatý poklad“ o zhruba 100 tun, půjde tedy o přelomový krok. Navíc poměrně smělý. Ne všechny centrální banky ekonomicky vyspělých zemí zlato v rezervách mají. Například Norsko nebo Kanada žádné zlato nemají. Třeba Norsko dává jednoznačnou přednost akciím. České devizové rezervy jsou v poměru k HDP stále jedny z největších na světě, takže diverzifikace jejich podstatnější části do zlata může dávat smysl.
Za uplynulých deset let zlato zhodnotilo v dolaru, v němž se ve světě obchoduje, o 12,7 procenta, ročně průměrně o 1,2 procenta. Po přepočtu do korun se dočkalo zhodnocení o sedmnáct procent, ročně průměrně o 1,6 procenta. Při průměrné roční inflaci v letech 2012 až 2021 čítající v Česku 2,1 procenta to tedy značí, že zlato nepředstavovalo příslovečnou ochranu před inflací.
Standardní akciové investování v uplynulém desetiletí před dopady inflace chránilo mnohem lépe než zlato. Kdo například před deseti lety investoval do hlavního indexu takové kodaňské akciové burzy, ten si i s dividendami připisoval ke konci loňska po přepočtu do korun zhodnocení přesahující 400 procent. Bukurešťská burza vynesla za tu dobu v korunách včetně dividend zhruba 370 procent.
Kdo investoval v souladu s hlavním indexem amerických akcií, Standard & Poor’s 500, ten měl s dividendami v korunách loni ke konci roku takřka také o 370 procent více. Hlavní index pražské burzy, PX, vynesl za uplynulých deset let i s dividendami zhruba 150 procent. České nemovitosti podle Eurostatu zhodnotily mezi lety 2010 a 2021 o zhruba sto procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
