Česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci. To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je poměrně citelná. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 1,7 procenta meziročně, nejpomaleji ze zemí Visegrádské skupiny. Slovenská ekonomika přidala 2,1 procenta, polská 3,1 procenta a maďarská dokonce 4,5 procenta. Ostatní ekonomiky Visegrádské skupiny také vesměs překonaly očekávání trhu, zatímco růst české ekonomiky za ním zaostal. Co se týče inflace, činila v Česku v lednu 3,6 procenta meziročně. Inflaci mělo vyšší jak Maďarsko (kde inflace v lednu činila meziročně 4,7 procenta), tak Polsko (4,4 procenta), naopak na Slovensku rostly ceny pomaleji (3,0 procenta).
V Česku zdražování táhly hlavně ceny bydlení a potravin, které jsou tradičně cenově kolísavé, což přece jenom poněkud zmírňuje obavy z možné stagflace, neboť poměrně vysoká inflace může být nakonec jen přechodnou záležitostí. S tím ostatně počítá Česká národní banka, která v aktuální prognóze předpokládá dubnovou kulminaci inflace na úrovni 3,7 procenta, přičemž poté má až do konce roku tempo růstu spotřebitelských cen postupně zmírňovat. Po dnešních datech však nelze vyloučit, že se inflace během jara dostane až na úroveň čtyř procent. Taková vyhlídka snižuje pravděpodobnost, že ČNB poměrně brzy sníží své základní úrokové sazby, což má podpůrný efekt na korunu. Ta dnes posiluje vůči euru na novou nejvyšší úroveň od října 2012, a sice 24,77.
Bydlení v lednu zdražovalo kvůli novoročnímu navyšování cen elektřiny nebo vodného a stočného. Z potravin v lednu zdražovalo předně pečivo, vepřové či lihoviny. Pečivo zdražuje kvůli slabší úrodě uplynulých let, zejména roku 2018, a vepřové zase kvůli epidemii afrického moru prasat, jež v roce 2018 propukla v Číně a od té doby se šíří po Asii i Evropě. Nucené vybíjení chovů prasat snižuje dostupnost vepřového na světovém trhu a vede k růstu jeho ceny, a to právě i v Česku. Lihoviny zdražovaly kvůli lednovému zvýšení spotřební daně.
Inflace se během jara může dostat až na čtyři procenta. Poté však bude klesat. Za celý rok 2020 však vykáže úroveň přesahující horní mez tolerančního pásma ČNB, a to hodnotu 3,2 procenta. Ve světle dnešních čísel se ukazuje, že ze strany ČNB bylo počátkem února rozumné, že zvýšila své základní úrokové sazby. Bez tohoto kroku by se inflační očekávání po dnešku roztočila ještě více a výhledově tak hrozilo ještě citelnější zdražování, než jaké nás čeká takto.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
