Dnes zveřejněné zpřesnění růstu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí je nepříjemným překvapením. Zpřesnění o dvě desetiny procentního bodu, z 1,7 procenta meziročního růstu na 1,5 procenta, totiž prakticky nikdo z expertů nečekal. Experti v drtivé většině případů počítali s potvrzením úrovně růstu čítající 1,7 procenta. Koruna vůči euru reagovala na nová čísla oslabením z rekordních úrovní od roku 2008, až pod 23,93, zpět nad 24,00. Pokles reálných příjmů, způsobený ponejvíce nejvyšší inflací za posledních zhruba třicet let, si už loni v období od července do září zkrátka vybral větší daň, než se čekalo. Mezičtvrtletně dnes ČSÚ potvrdil pokles české ekonomiky o 0,2 procenta, což je v souladu s expertními očekáváními. To ovšem stvrzuje, že Česko je „jednou nohou v technické recesi“. Tu podle všeho potvrdí také údaje za poslední loňský kvartál, které teprve budou zveřejněny.
V letošním roce hrozí, že se technická recese promění v recesi bez přívlastku, tedy recesi, kterou již plošněji doprovází vzestup míry nezaměstnanosti a další neblahé sociální jevy. Míra nezaměstnanosti loni v prosinci však překonala expertní očekávání, když podle dnešních údajů Úřadu práce vykázala úroveň 3,7 procenta. Experti přitom počítali nejčastěji s jejím růstem na 3,8 procenta. I přes zprávy o snižování stavů zaměstnanců a propouštění například ve zpracovatelském průmyslu, zachycené v šetření z minulého týdne mezi jeho nákupními manažery, tak růst míry nezaměstnanosti zůstává z makroekonomického hlediska prakticky nevybočující z dlouhodobých trendů. Nárůst míry nezaměstnanosti mezi listopadem a prosincem je každoroční záležitostí, související s nástupem zimní sezóny a chladného počasí a omezením prací v exteriéru, například v zemědělství nebo stavebnictvím. V Česku i v prosinci převyšoval počet volných pracovních míst celkový počet uchazečů o zaměstnání, a to o takřka 17 tisíc. Míra nezaměstnanosti činila v prosinci 2019, tedy před pandemií a před válkou na Ukrajině, 2,9 procenta. Nárůst na nynějších 3,7 procenta, který je poměrně nevýrazný, je tak navíc dán hlavně tím, že nezaměstnaní nepřistupují na jakoukoli nabídku práce, jež je jim úřadem práce předložena. Přes 250 tisíc pracovních pozic, které úřady práce nabízejí, jsou pro zaměstnance s nízkou kvalifikací, bez nutnosti byť jen maturitního vzdělání, takže je pochopitelné, že nezaměstnaní se do takových pozic „nehrnou“. Z důvodu pokračujících silných inflačních tlaků a recese, a prosincového ukončení úvazků na dobu určitou, je ovšem třeba pro letošek počítat s tím, že míra nezaměstnanosti může dosáhnout až pěti procent a nepříjemně může překvapit už hned za leden. Pak by už se vskutku jednalo o recesi se vším všudy, ne pouze technickou, byť by velká část nezaměstnaných mohla poměrně snadno získat náhradní práci, ovšem zpravidla mnohem hůře placenou a neodpovídající jejich kvalifikaci.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
