Čínský index nákupních manažerů v tamním zpracovatelském průmyslu v březnu poskočil ze 49,2 na 50,5 bodu. Jde o nejvýraznější nárůst od roku 2012, jenž navíc překonal veškerá očekávání analytiků. Hodnota indexu nad 50 bodů značí zlepšování podmínek v čínském průmyslu. V předchozích třech měsících index varovně vykázal hodnotu nižší než 50 bodů. Nové objednávky čínskému průmyslu a nové exportní objednávky témuž jsou na svém šestiměsíčním maximu.
Riziko výraznějšího než předpokládaného čínského zpomalení je přitom letošní stěžejní hrozbou pro globální ekonomiku. Svým způsobem zásadnější hrozbou než obchodní válka nebo nezvládnutý brexit, neboť podstata obou těchto hrozeb je politická, a nikoli ekonomická. A tedy jde také o hrozby, jež lze politicky zažehnat.
Nečekaně dobrá čísla z čínského průmyslu potvrzují to, co čínský akciový trh signalizuje již dva měsíce. Právě od začátku února totiž čínské akcie směle rostou. Klíčový index šanghajské burzy, Shanghai Composite SE, vykazuje od začátku letošního roku v českých korunách zhodnocení přes 33 procent. Žádný jiný z primárních burzovních indexů světa za letošek takové zhodnocení nenabízí.
Čínským akciím a nyní i průmyslu svědčí balík stimulačních opatření čínské vlády, která zahrnují opatření jak ve fiskální, tak monetární oblasti. Jde například snížení DPH, o navýšení kvót pro zvláštní dluhopisové emise, z jejichž výnosu mají být financovány zejména rozsáhlé investice do infrastruktury, nebo o snížení rezervních požadavků pro čínské banky. Rezervní požadavky snížil Peking v lednu a k další redukci se zřejmě uchýlí již v první půli tohoto měsíce.
Peking si ale zároveň vyhrazuje právo stimulační opatření stáhnout nebo zmírnit, jestliže se obecné ekonomické podmínky zlepší. Pravděpodobnost jejich zlepšení zvyšuje nejnovější vývoj vyjednávání mezi Pekingem a Washingtonem stran obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Čína nově oznámila, že na neurčito odkládá znovuzavedení 25procentních cel na dovážená americká auta. Jde o signál souznící s kuloárovými zvěstmi, že obě strany se chtějí dohodnout a že už pracují na textu dohody o obchodním smíru.
Dobré zprávy z Číny jsou dobrou zprávou i pro těžaře ropy. Ropa má za sebou nejlepší čtvrtletí od roku 2009. Severomořská ropa typu Brent v korunovém vyjádření zhodnotila od začátku ledna o 30 procent. Růstu cen ropy ale pomáhají také sankce uvalené Spojenými státy na Írán a Venezuelu a především těžební škrty klíčových producentů v čele se Saúdskou Arábií. Její gigantický ropný podnik Saudi Aramco vykázal loni hrubý provozní zisk (EBITDA) čítající v přepočtu 5,2 bilionu korun. Ten tak jen celkem nepatrně zaostal za loňským nominálním hrubým domácím produktem České republiky, který činí 5,3 bilionu korun. Čistý zisk Saudi Aramco za loňský rok odpovídá 2,6 bilionu korun. To je takřka dvojnásobek čistého zisku Applu nebo také součet čistých zisků amerických ikon Applu, Googlu (resp. jeho matky Alphabet) a Exxon Mobile.
Pokud se bude Čína dále vzmáhat, ropa bude zdražovat a s ní se zlepšovat vyhlídky kolosu Saudi Aramco, který již tento týden zřejmě uskuteční svoji historicky první emisi mezinárodních dluhopisů. Zároveň se budou zatemňovat vyhlídky českých řidičů, protože musí počítat s pokračujícím růstem pohonných hmot. Ale to by pořád byla přijatelná cena za odvrácení rizika zásadního útlumu čínské, ergo německé, ergo české ekonomiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
