Čínská ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí rostla nejpomalejším tempem minimálně od roku 1992, kdy tamní statistici se čtvrtletním sledováním národohospodářského výkonu začali. V souladu s očekáváním trhu si polepšila meziročně o 6,2 procenta. Zvolnila tedy tempo růstu z prvního čtvrtletí, kdy stoupla meziročně o 6,4 procenta.
Klíčovým důvodem zpomalení je probíhající obchodní válka se Spojenými státy. K té ovšem dochází na pozadí již déle probíhající zásadní transformace poměrně značně zadlužené čínské ekonomiky z hospodářství zaměřeného primárně na vývoz na hospodářství založené mnohem více na spotřebě domácího obyvatelstva. Tato transformace, stejně jako značný dluh čínské ekonomiky jako celku (součet dluhu vlády, podniků a domácností), dosahující v souhrnu zhruba 300 procent hrubého domácího produktu země, by čínskou ekonomiku tak jako tak zpomalovaly, i kdyby žádné obchodní válce nečelila.
Nová čísla zvyšují tlak na čínské úřady, aby provedly dodatečná stimulační opatření jak v oblasti rozpočtové, tak měnověpolitické.
V dubnu Čína vykázala rapidní zpomalení dynamiky svého vývozu. Situaci ještě zhoršilo zavedení nové sady cel na čínský dovoz ze strany Spojených států, k němuž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa uchýlila v první polovině května. To vše v době, kdy globální ekonomika celkově tak jako tak již ochabovala. Výsledkem byl další varovný pokles zakázek pro čínské vývozce.
Čínské úřady během dubna a května nebyly s to na zhoršenou situaci adekvátně reagovat, například podněcováním veřejné investiční činnosti. V červnu však v této oblasti došlo k jistému zlepšení, neboť se zásadně zvýšil objem nových zakázek ve stavebnictví a zrychlila se emise vládních dluhopisů. To signalizuje, že i objem prostředků na infrastrukturní výstavbu je na vzestupu.
I tak je však otázkou, zda investice z veřejných zdrojů budou stačit na to, aby kompenzovaly ztrátu dynamiky investic sféry soukromé.
Podmínky v čínském průmyslu stále naznačují zlepšování, nicméně jde o zlepšování stále méně přesvědčivé. Průmyslníci navíc v Číně čelí sílícím deflačním tlakům, což jen zvyšuje pravděpodobnost hospodářskopolitické stimulace. Pravděpodobný je nyní zásah v měnověpolitické oblasti v podobě dalšího snížení rezervních požadavků bankám, které by mělo usnadnit přístup podniků k úvěru.
Čínské úřady nadále předpokládají letošní růst v pásmu od šesti do 6,5 procenta, spíše však bude blíže spodní mezi tohoto pásma. Zpomalení růstu čínské ekonomiky o jeden procentní bod vede ke zpomalení české ekonomiky o zhruba 0,3 procentního bodu, vyplývá z modelu České národní banky. Čínské zpomalení tedy nepříznivě dolehne i na Česko. Už na něj ostatně doléhá. Nejvýraznějším příkladem poslední doby je vývoj tržeb automobilky Škoda Auto.
Mladoboleslavská automobilka v prvním pololetí dodala zákazníkům bezmála 621 tisíc vozů, což je meziročně o 4,9 procenta méně. Důvodem byl čtvrtinový pokles prodeje na největším trhu, právě v Číně. Na ostatních trzích odbyt automobilky o 1,6 procenta vzrostl.
Historický propad poptávky Číňanů po autech, první za posledních dvacet let, se pochopitelně netýká jen škodovek. Naopak, více jsou zasaženi sami čínští výrobci aut. Ze zahraničních automobilek ovšem propadem trhu trpí zvláště Volkswagen, matka Škody Auto. V letošním roce se obecně prodeje automobilů v Číně propadnou o zřejmě o dalších zhruba pět procent.
Oslabená čínská poptávka, daná zmíněným zpomalováním tamní ekonomiky, podle všeho přetrvá i do dalších měsíců, což pro mladoboleslavskou automobilku není dobrá zpráva. Maloobchodní prodej aut sice v Číně v červnu poprvé za uplynulý více než rok meziročně vzrostl, ale růst byl dán spíše jen masivním, až padesátiprocentním zlevňováním prodejců, kteří se potřebovali zbavit zásob.
V podstatné části Číny totiž od začátku letošního července platí nová, přísnější emisní kritéria, takže prodejci se zbavovali vozů, která už je nesplňují.
Přísnější emisní kritéria a nejistota a zpomalování čínské ekonomiky, jež jsou do značné míry způsobeny obchodní válkou s USA, jsou klíčovými důvody historického slábnutí poptávky Číňanů po autech.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
