Peking v obchodní válce s USA řádně přitvrzuje. Poprvé od roku 2008 nechává čínskou měnu, renminbi, oslabit nad úroveň jejích sedmi jednotek za jeden americký dolar.
Čínská centrální banka denně nastavuje referenční kurs pevninské varianty renminbi vůči dolaru a dnes jej stanovila na úrovni slabší než 6,9, která je nejslabší od loňského prosince. Tržní reakce pak způsobila oslabení této měny nad zmíněnou úroveň sedmi renmninbi za dolar. Pevninská varianta renminbi je čínská měna, která – jak název napovídá – obíhá v pevninské části Číny. Čínská centrální banka na ni uplatňuje nákupní a prodejní omezení a stanovuje zmíněný referenční kurs, takže tato měna každý den kolísá maximálně ve dvouprocentním pásmu nad a pod zmíněným referenčním kursem.
Dnes na své historické minimum vůči dolaru oslabila druhá varianta čínské měny, ta, jež obíhá mimo pevninu. Ta je primárně určena pro Hong Kong, z nějž se Peking rozhodl učinit své mezinárodní finanční centrum. Zahraniční investoři, chtějí-li investovat do čínské měny, činí tak prostřednictvím právě její varianty určené pro oblasti mimo čínskou pevninu. Na tuto druhou variantu čínské měny, jejíž vznik byl umožněn před zhruba deseti lety, se nevztahují nákupní a prodejní omezení a její kurs se pohybuje volně.
Obě varianty čínské měny se v zásadě pohybují v tandemu. Aktuálně stojí jeden dolar 7,03 renminbi ve variantě pro pevninskou část Číny a 7,07 renminbi ve variantě obíhající mimo čínskou pevninu.
Tím, že čínská měna oslabuje, resp. ji Peking oslabit nechává, se Čína může snáze vypořádat s dopadem obchodní války. Zatížení dodatečnými cly, která její výrobky v USA zdražují, totiž čínští vývozci mohou alespoň částečně kompenzovat právě díky slabší měně. Peking ale zároveň nemůže nechat čínskou měnu oslabit až příliš, neboť by pak hrozil masivní odliv kapitálu ze země, protože by rostla obava, že renminbi bude citelně oslabovat i nadále. Peking by tak musel mohutně rozprodávat své devizové rezervy, aby odliv zmírnil.
Kromě oslabování čínské měny vytahuje Peking další „zbraň“ v obchodní válce. Nařídil státním zemědělským podnikům v zemi, aby pozastavily nákup americké agrární produkce.
Podle kuloárových zvěstí pekingské činitele minulý týden zaskočil krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl uvalit od září clo prakticky na veškerý čínský dovoz do USA. De facto tím tak ukončil zhruba měsíc trvající období smíru v obchodní válce. Čína tak dnes přišla s poměrně razantní odezvou, čímž dále zatemnila možné vyhlídky na smírné řešení již před rok trvajícího obchodního sporu.
Asijské akcie v reakci na vyhrocení obchodní války oslabily nejvýrazněji od loňského října. Podobný vývoj lze očekávat dnes také na evropských a amerických trzích. Daří se naopak takzvaným bezpečným útočištím, jako je japonský jen, americké dluhopisy nebo zlato. Daří se i bitcoinu, který dnes posiluje na svoji nejvyšší úroveň vůči dolaru, takřka 11 700, od poloviny července.
Eskalace obchodní války a zatemnění vyhlídky na její smírné řečení není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, která je malá a otevřená, vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
