Vývoj kolem nové měny bitcoin může mít převratné geopolitické důsledky
Letos koncem dubna jsem s Ericem Maskinem, laureátem Nobelovy ceny za ekonomii, zapředl řeč na téma elektronická měna bitcoin. Dozvěděl jsem se cosi v tom smyslu, že jí nepřikládá žádný velký potenciál. V té době se jeden bitcoin prodával za zhruba 135 dolarů. Včera byl ten samý bitcoin k mání za nějakých sedm set dolarů.
Mnozí lidé, kteří do nové měny investovali, tedy od doby našeho rozhovoru významně zbohatli. Zcela bezpracně. Stačilo pouze pořídit si bitcoin čili internetový ekvivalent hotovosti, jejíž emisi nezajišťuje žádná vláda ani centrální banka, nýbrž anonymně vytvořený softwarový algoritmus. Maskin shodou okolností dostal Nobelovu cenu za „design tržních mechanismů“ – a neznámý původce (původci?) bitcoinu, skrytý za pseudonymem Satoši Nakamoto, vlastně také nadesignoval jeden věru geniální tržní mechanismus, bitcoinový.
Příšeří ilegality
Nakamoto uvedl bitcoin v roce 2008. Zprvu tato elektronická měna zajímala převážně jen softwarové vývojáře, hackery a internetové hračičky, prostě „geeky“. Atraktivitu jí v jejich očích jistě dodával i určitý nádech ilegality či vzdoru proti establishmentu. Znali zřejmě dobře příběhy zátahů proti alternativnímměnám, ať už v Rusku v devadesátých letech, či nověji v Číně nebo v Thajsku.
Nicméně bitcoin je v tomto ohledu jiný. Alespoň zatím. Jeho cenu aktuálně vyhání vzhůru v prvé řadě čínská poptávka. Důvod je nasnadě. Peking Číňanům zapovídá vyvážet ze země více než 50 tisíc dolarů ročně. Tuto striktní kapitálovou kontrolu lze s bitcoinem pohodlně obejít; jedná se přece jen o software a o fenomén, který se v širším povědomí zabydluje teprve v současnosti. A řada státních úřadů po celém světě, zdá se, stále pořádně netuší, jak se k němu postavit – jde o legální oběživo, či nikoli? Ostatně, potenciálem bitcoinu je dnes už zřejmě zaskočen i sám ekonomický nobelista Maskin, tudíž by příliš nepřekvapovalo, že zaskočeny jsou i úřady.
Paradoxem je, že elektronická měna, jež vznikla a získala si značnou část popularity v příšeří možné ilegality jakožto prostředek směny zjevně se vymykající standardům establishmentu, získává nyní na ceně právě díky striktní regulaci ze strany establishmentu (toho čínského). Pokud by totiž Peking upustil od striktní kapitálové kontroly, k čemuž ostatně již i nakročil, cena bitcoinu by nejspíš razantně poklesla. Bitcoin by totiž ztratil svoji zásadní výhodu oproti oficiální čínské měně, renminbi.
Smířlivé politbyro
Přibližně ve stejné době, kdy jsem v Praze rozmlouval s Maskinem, vysílala čínská státní televize jeden překvapivý dokument. O bitcoinu. V zemi, kde jsou masové sdělovací prostředky a informační toky stále pod bedlivým dozorem komunistického politbyra, přesněji více než tuctu ostražitých státních agentur, to lze za náhodu považovat jen stěží. Tento dokument jistě přispěl k tomu, že právě Čína je dnes bitcoinovou supermocností – zodpovídá za více než polovinu celkového globálního denního obratu měny. Dokument mnohé Číňany s bitcoinem seznámil vůbec poprvé a řadě z nich také vnukl myšlenku, že když o němpříznivě referuje státní televize, kdovíjak ilegální zase nebude.
Tato smířlivost čínského establishmentu k bitcoinu je pozoruhodná. Zvláště při vzpomínce, že s jinou alternativní měnou–QQ– se Peking před čtyřmi lety razantně vypořádal. V bitcoinu však podle některých pozorovatelů vidí prostředek, jenž by časem mohl směle ohrozit dosavadní celosvětové výsadní postavení dolaru. Čínští soudruzi o něco takového usilují již delší dobu. V roce 2009 například guvernér tamní centrální banky vyzval země skupiny G20, aby vytvořily novýměnový standard pod patronátem Mezinárodního měnového fondu; o tři roky později Čína oznámila, že s ropou hodlá obchodovat bez použití dolaru; a letos zase Peking vymyslel způsob, jak obcházet směnu do dolaru při obchodu se zeměmi, jako je Austrálie nebo Brazílie.
Pokud opravdu Peking bitcoin pojímá jako možnou protiváhu dolaru a pokud by se mezinárodní obchod v rostoucí míře vypořádával v bitcoinu, značí to soumrak dolaru a třeba také citelný nárůst nákladnosti obsluhy amerického dluhu. Raní investoři do bitcoinu, oni „geekové“, by se v takovém případě proměnili v globální velmože nové éry finančnictví. Bitcoin tedy svůj potenciál vskutku má.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
