Chřadnoucí německý průmysl s sebou stahuje i ten český, jemuž jsou německé neduhy stále těžší přítěží. Průmyslová výroba v Česku v červenci zklamala. Meziročně rostla pouze tempem 0,1 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s expanzí 2,9 procenta. Slabou útěchou pak je to, že Český statistický úřad revidoval příznivým směrem svůj odhad červnové průmyslové výroby. Ta se podle statistiků nepropadla o 3,8 procenta, nýbrž „jen“ o 3,4 procenta. Nadějí je solidní růst nových zakázek průmyslu, meziročně nejvýraznější od loňského října, více než desetinový.
„Prázdninová data“ za průmyslovou výrobu ovšem nelze přeceňovat, kvůli proměnlivému časování celozávodních dovolených. Moudřejší budete teprve, až budeme znát data i za srpen. Situace ovšem nyní ostře kontrastuje s vývojem průmyslu v Maďarsku, kde byla data rovněž zveřejněna dnes. Průmyslová výroba tam v červenci rostla tempem 8,7 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal se vzestupem o 5,9 procenta. Polsko již svá červencová data za průmysl zveřejnilo dříve, meziročně tam průmysl rostl tempem 5,8 procenta, také výrazně rychleji než v Česku. Slovensko svá červencová data za průmysl teprve zveřejní příští týden v úterý.
Česko doplácí na to, že je ještě více než ostatní země Visegrádské čtyřky propojeno s německou ekonomikou. Německý průmysl se podle dnešních dat v červenci meziročně propadl o 4,2 procenta, kdežto trhu počítal s poklesem pouze o 3,9 procenta. V Německu se na rozdíl od Česka ještě navíc propadají tovární objednávky. Jejich objem se dle včera zveřejněných dat v porovnání se situací v červnu propadl o 2,7 procenta, ačkoli trh ve střední hodnotě analytických odhadů očekával pokles jen zhruba poloviční.
Na český průmysl nepříznivě doléhají faktory, které stahují dolů právě i průmysl německý, čili obchodní války, ať již probíhající či hrozící, ochabování evropské automobilové výroby a obecnější nejistota v mezinárodních vztazích včetně hrozby takzvaného tvrdého brexitu.
Český průmysl má před sebou náročnou druhou polovinu roku, i když například automobilový segment si stále uchovává určitou odolnost vůči nepříznivému zahraničnímu vývoji. Napjatá atmosféra ve světovém obchodě pokračuje a existují značná rizika jejího dalšího zhoršení. Podmínky v tuzemském průmyslu tak i v dalších měsících roku budou vykazovat zhoršování, tj. hodnotu příslušného ukazatele společnosti Markit nižší než 50 bodů.
Zatímco ještě v letošním prvním čtvrtletí byl průmysl v meziročním pohledu hlavním přispěvatelem tvorbě přidané hodnoty v české ekonomice průmysl, ve druhém už se jednalo o odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Tento posun dokumentuje obtíže, jimž průmysl čelí a nadále čelit v sílící míře bude z důvodu zhoršování podmínek na zahraničních trzích, zejména německém, ale také – byť mnohdy spíše zprostředkovaně – čínském nebo britském.
Za celý letošní rok český průmysl přidá pouze asi jedno procento, poroste tak třikrát pomaleji než loni.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.