Jak zatočit s korupcí? Instalovat do vrcholných funkcí více žen – ty jednají čestněji než muži.
I takové rady bývaly ke slyšení. Definitivně vezmou za své se zmizením Věcí veřejných – partaje, v níž se to sukněmi jen hemžilo, partaje, v níž to obálkami jen šustilo. S pádem té strany tedy padá i jeden z genderových mýtů.
Lidé si jich však vybájili mnohem více – i ten, že muži dokážou jednat čestně, ba hrdinně, alespoň ve vypjatých situacích.
Nejdříve zachraňte ženy a děti, rozkazují přece ve filmech kapitáni „klaďasové“, kteří pak potápějící se plavidlo opouštějí jako poslední. Jenže realita bývá jiná a zbabělé jednání kapitána lodi Costa Concordia, která se v lednu potopila u italských břehů, není historicky vlastně nikterak výjimečné, jak dokládá nová studie ekonomů Mikaela Elindera a Oscara Erixsona z Uppsalské univerzity.
Oba badatelé analyzují celkem osmnáct velkých námořních katastrof, k nimž došlo v běhu tří století a které zasáhly do osudu patnácti tisíc lidí více než třiceti národností. Hledají přitom odpověď na otázku, zda se dění na potápějící se lodi odehrává tak jako v případě Costy Concordie, nebo naopak jako před stovkou let, kdy svůj nedlouhý život končil Titanic. Shledávají, že katastrofa Titaniku – kterou přežilo sedmdesát procent žen a dětí, zatímco jen dvacet procent dospělých pasažérů mužského pohlaví – je vlastně dost atypická. Obecně se tomu má totiž tak, že ženy sdílejí výrazně slabší vyhlídky než muži, že případnou námořní katastrofu přežijí. A to dokonce i ty, co se plaví s Brity – ekonomové totiž prokazují, že ani pověstní angličtí gentlemani nedostávají v krizových okamžicích své reputaci.
Statistika dokládá i to, že kapitáni a posádka přežívají mnohem spíše než pasažéři. Vyšší podíl přeživších žen než mužů vlastně charakterizuje jen dvě námořní katastrofy z těch analyzovaných osmnácti, a sice přeměnu ve vrak plavidla Birkenhead v roce 1852 a právě konec Titaniku. Ačkoli ve všech ostatních případech lidé jednali každý sám za sebe, zachraň se, kdo můžeš, a přežívali tudíž spíše muži, tyto dvě katastrofy stačily na to, aby vznikl genderový mýtus o hrdinných kapitánech a šlechetných mužích vůbec.
Normální je však zbabělost.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
