Ziskovost společnosti ČEZ loni zaostala jak za očekáváním trhu, tak firmy samotné. ČEZ svůj provozní zisk (EBITDA) za loňský rok odhadoval na úrovni 50 až 51 miliard, dosáhl však jen zisku 49,5 miliardy. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy se snížil meziročně o 37 procent na 13,1 miliardy, zatímco trh předpokládal pokles na 13,8 miliardy. Horší, než nač trh sázel, bylo hospodaření ČEZ i v samotném posledním čtvrtletí roku 2018. Akcie ČEZ v reakci na zveřejnění výsledků nejprve reagovaly poklesem až o 0,8 procenta, poté ztrátu umazaly a pohybují s v mírně růstovém pásmu.
Trh se dívá zejména do budoucnosti a také vnímá, že pokles ziskovosti ČEZ odráží hlavně jednorázové příznivé vlivy z roku 2017, které přechodně navýšily základnu meziročního srovnání, takže hospodaření v loňském roce mělo nastavenu laťku nepřirozeně vysoko. Není tedy žádnou katastrofou, že laťku ČEZ loni nepřeskočil. Budoucnost ČEZ je příznivější, než jaká pro něj byla uplynulá léta, protože došlo k markantnímu růst cen silové elektřiny. To umožní ČEZ konsolidovat své hospodaření na opět nastoupit na růstovou dráhu ziskovosti. Proto investoři neztrácejí chuť a akcií ČEZ se po dnešku významněji nezbavují.
Klíčovým důvodem zdražování silové elektřiny je násobný růst cen emisních povolenek v uplynulé době. Na trhu s emisními povolenkami se od předloňska začala výrazněji projevovat dlouho diskutovaná, avizovaná a nakonec i schválená reforma evropského trhu s emisemi. Její klíčovým rysem je vznik takzvané tržní stabilizační rezervy, která omezuje přebytek povolenek na trhu a tím tak vytváří tlak na růst jejich cen.
Podpůrným faktorem cen elektřiny byly i rostoucí ceny černého energetického uhlí, a to hlavně kvůli solidní asijské poptávce po této surovině. Rizikem i pro ČEZ pochopitelně do příštích let zůstává ochabnutí právě této asijské poptávky. Ta by mohla pramenit zejména z důvodu možného razantnějšího než předpokládaného zpomalení čínské ekonomiky, která se potýká s poměrně vysokým celkovým zadlužením a trpí také kvůli obchodní válce s USA. Trh však zatím vyhroceně nepříznivému dopadu čínského zpomalení nepřikládá nadpoloviční pravděpodobnost. Vidí jej jako méně pravděpodobný scénář i proto, že Peking svoji ekonomiku dále fiskálně i monetárně stimuluje. Přechodné výkyvy cen uhlí však vyloučit nelze ani v základním scénáři, růst ziskovosti ČEZ by však ohrozit neměly.
Střednědobě ziskovost ČEZ poroste nejen kvůli dražším emisním povolenkám a dražšímu uhlí, nýbrž i kvůli odstavování německých jaderných a uhelných elektráren.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
