Čerpací stanice v ČR podle aktuálních dílčích pozorování přímo v terénu ve svých cenách zohlednily dnešní snížení spotřební daně z pohonných hmot. Vláda o jejím snížení rozhodla na dobu čtyř měsíců, a to v rozsahu 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty by tak mohly zlevnit až o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť se snížením spotřební daně klesá také příslušná daň z přidané hodnoty.
Pumpaři ovšem zlevňují spíše méně, o zhruba 1,50 koruny na litr v případě benzínu a o 1,30 koruny na litr v případě nafty. Zlevnění o 1,50 koruny na litr v případě benzínu, pokud by platilo jako průměr pro celou republiku (dozvíme se zítra ráno), ovšem znamená, že se cena benzínu vrací na úroveň z doby před čtrnácti dny. Takže snížená daň tak vlastně „vymaže“ cenový nárůst jen za posledních čtrnáct dní. Stát přitom vyjde na miliardu korun měsíčně.
Při současném tempu zdražování pohonných hmot v ČR i při zohlednění vývoje cen na surovinové burze v Rotterdamu lze navíc očekávat, že už zhruba za deset dní budou pohonné hmoty v Česku dražší, než byly včera. Efekt snížené daně se tedy „smaže“ za deset dní.
Skutečný klíč ke zlevnění pohonných hmot totiž nedrží Fialova vláda, alespoň tedy ne ten v podobě mírného snížení spotřební daně. Klíč drží Rijád.
Je to totiž právě Saúdská Arábie, která v tandemu s Ruskem uplatňuje mocný vliv na světové ceny ropy. Od nich se pak odvíjí cena velkoobchodně prodávaných paliv na zmíněné rotterdamské burze, jež je zase určující pro české čerpadláře.
Saúdská Arábie a Rusko představují dvě vůdčí síly kartelu OPEC+. Ten manipulací s těžbou ropy, prostřednictvím takzvaných těžebních kvót, manipuluje s cenou ropy ke svému prospěchu, resp. ku prospěchu svých členů.
Některým ze členů kartelu ale dochází trpělivost s Ruskem. Vadí jim, že Rusko kvůli západním sankcím není s to plnit své těžební závazky. Kreml totiž musí v důsledku sankcí hledat nové odběratele své ropy místo těch západních, kteří si nechtějí pošramotit pověst obchodováním s podniky válečného agresora. Než se najde dostatečný počet indických nebo čínských náhradních odběratelů ruské ropy, chvíli to trvá. Takže Rusko omezuje svoji těžbu, aby suroviny nevytěžilo tolik, že ji nebude, kde skladovat.
Někteří členové kartelu jej právě pro tuto nepružnost chtějí ze systému stanovování těžebních kvót vyškrtnout. Omezení ruské těžby totiž znamená, že země neplní své těžební závazky dojednané v rámci kartelu OPEC+. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov proto dnes v Rijádu tužil vztahy se svým saúdským protějškem, aby vyškrtnutí předešel. Kremlu záleží na tom, aby jej Saúdi „nepotopili“. Pokud by ale Saúdská Arábie s vyškrtnutím Ruska nakonec přesto souhlasila, v důsledku vyvázání se ze současného nastavení těžebních kvót bude potenciálně sama moci navýšit těžbu nad rámec současných limitů.
Navíc by vyškrtnutí Ruska znamenalo, že ropný pakt Rijád-Moskva se bortí. Do Saúdské Arábie se chystá také americký prezident Joe Biden. Bude se snažit napravovat pošramocené vztahy. Zejména během vlastní předvolební kampaně se totiž do Saúdské Arábie navážel coby do vyvrhelského státu. Rijád se tak urazil. Pokud by ale Biden Rijádu uměl nabídnout například výhodný obchod se zbraněmi, jež Rijád upotřebí v bojích v Jemenu, vztahy Washingtonu a Rijádu se mohou zase zlepšit.
To vše by obchodníci s ropou započítali do svých úvah. Vyškrtnutí Ruska ze systému stanovování těžebních kvót by jim bylo signálem, že Rijád bude nyní ochotněji vycházet vstříc zájmům administrativy USA. A mezi ně kromě oslabení Ruska patří také snížení cen pohonných hmot v USA, jejichž cenový růst tam nyní představuje mocný inflační činitel, který vnitropoliticky oslabuje jak Bidena, tak demokraty, zatímco nahrává „opozičním“ republikánům.
Vyškrtnutí Ruska by tak srazilo cenu ropy Brent na světových trzích z nynější úrovně kolem 115 až 120 dolary za barel na hodnotu kolem 100 dolarů za barel, což by způsobilo zastavení růstu cen pohonných hmot v ČR. Fialova vláda by to pak české veřejnosti mohla prodat jako úspěch svého opatření v podobě snížení spotřební daně.
I když ve skutečnosti by šlo o důsledek zlepšení vztahů Rijádu a Washingtonu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
