Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř. Míra nezaměstnanosti v listopadu setrvala na samém dně probíhajícího národohospodářského cyklu. Vykázala úroveň 2,6 procenta, stejně jako v říjnu a předtím i v květnu a červnu. Nachází se tak na svém minimu za období posledních více než dvaceti let. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou ale patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce.
V listopadu ale obecně trval silný zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, což se projevilo i nárůstem počtu evidovaných volných pracovních míst, a to o více než 1200 pozic. Opět se ovšem jedná z drtivé většiny o pozice vyžadující jen velmi nízkou úroveň kvalifikace, což svědčí o tom, že trh práce se zatím neposouvá ve směrem k vyššímu podílu pozic s vyžadujících vyšší kvalifikaci, a tedy otevírajících prostor vyšším maržím a konečně i vyšším mzdám. Mzdový růst v Česku tak do určité míry stále musí pohánět růst mzdy minimální a v souvislosti s tím mezd zaručených, k němuž dojde i v roce 2020.
Sezonní práce v listopadu ještě neustaly, tak se pravidelně děje až v prosinci, kvůli nástupu mrazivého počasí. Zaměstnavatelé měli v listopadu největší zájem tradičně o dělníky na stavbu budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče, řidiče kamionů, skladníky, svářeče nebo pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je také po technických profesích napříč všemi obory.
Na přelomu roku dojde jako obvykle k růstu míry nezaměstnanosti kvůli nástupu zimy a ukončování sezonních prací. Půjde však pouze o sezonní pohyby, které nemá smysl přeceňovat. Faktem je, že nezaměstnanost už v podstatě nemá kam dál klesat. Je zhruba třetinová v porovnání s průměrem EU.
Podle aktuálních mezinárodně srovnatelných dat má ČR stále nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi zeměmi Evropské unie, ale také v rámci zemí organizace OECD. Z těchto zemí vykazují srovnatelnou, byť o něco vyšší míru nezaměstnanosti, už jen Japonsko a Island.
Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 2,8 procenta, v roce 2020 ale už stoupne na 3,1 procenta. Důvodem bude ochlazování pracovního trhu zejména v průmyslových segmentech, které jsou vysoce závislé na mezinárodní situaci, jako je ocelářský nebo automobilový průmysl.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
