Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější. Hospodaření českého státu, neboli jeho sektoru vládních institucí, skončilo v letošním prvním čtvrtletí schodkem 4,83 procenta HDP. Ve čtvrtletním sledování se jedná se o nejvýraznější deficit v poměru k HDP od posledního čtvrtletí roku 2012. V roce 2012 se tuzemské veřejné finance potýkaly s dopady světové finanční krize a vlastním útlumem české ekonomiky.
V absolutním vyjádření představuje schodek hospodaření státu v letošním prvním čtvrtletí 65,4 miliardy korun. Ve čtvrtletním sledování se jedná o čtvrtý nejhlubší schodek hospodaření sektoru vládních institucí za celé období minimálně od začátku roku 1999. Hlubší schodek dané hospodaření vykázalo jen ve čtvrtém čtvrtletí 2001 (83,8 miliardy korun), čtvrtém čtvrtletí krizového roku 2009 (72,8 miliardy) a zmíněném posledním čtvrtletí 2012 (98,2 miliardy korun).
Důsledkem hluboce deficitního hospodaření vládních institucí v prvním letošním kvartále je poměrně markantní nárůst celkového veřejného zadlužení v poměru k HDP, a sice z úrovně 30,3 procenta v posledním loňském čtvrtletí na 32,8 procenta. Tato úroveň zadlužení však nadále patří v rámci EU k jedněm z nejnižších.
Celkový dluh v absolutním vyjádření, odpovídající v letošním prvním čtvrtletí takřka 1894 miliardám korun, je ve čtvrtletním sledování třetí nejvyšší v historii ČR. Vyššího zadlužení dosáhl český stát, resp. jeho vládní instituce, jen v prvním a druhém čtvrtletí roku 2017.
To vše svědčí o tom, že opatření vládních institucí ČR pro boj s koronavirem si vybrala značnou daň už v prvním letošním čtvrtletí, které bylo přitom šířením nákazy poznamenáno jen z menší části.
Stát kvůli ekonomickému útlumu souvisejícím s šířením koronaviru registroval zhoršené daňové inkaso, zatímco musel realizovat vyšší výdaje, včetně například těch na zdravotnické pomůcky. Měsíce leden až březen však byly jen „zahřívacím kolem“ před tím, co přišlo ve druhém čtvrtletí. Data k hospodaření vládních institucí ve druhém čtvrtletí ukáží další rapidní zhoršení stavu českých veřejných financí, zejména růst zadlužení, a to jak absolutně, tak v poměru k HDP.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
