Zvláště v příznivých ekonomických časech je třeba rozpočtovaný schodek vidět jako maximální možný deficit. Vláda si nechává otevřená zadní vrátka a raději při sestavování rozpočtu počítá s tím, že bude spíše hůře než lépe, aby nebyla negativně zaskočena. A hlavně aby nebyli negativně zaskočeni voliči, média a zejména investoři, kteří vládě půjčují. Navíc k vyšším výdajům zpravidla dochází ve druhé polovině roku. Vezměme si příklad z roku 2007. Tehdy na konci září státní rozpočet vykazoval přebytek 36 miliard korun, tedy více než dvojnásobný oproti letošku, aby nakonec skončil ve schodku 66 miliard korun.

2)     Jak tedy skončí letošní hospodaření vlády?

Letos nakonec státní rozpočet pravděpodobně vykáže schodek deseti miliard korun. Bude tedy pětkrát nižší, než co bylo rozpočtováno. Veřejné rozpočty ve svém celku však nakonec vykážou přebytek. Veřejné rozpočty ve svém celku zahrnují jak státní rozpočet, tak rozpočty krajů a obcí či třeba veřejných organizací typu vysokých škol. Například kraje i obce hospodaří přebytkově a nejinak tomu v souhrnu bude i letos. Vždyť pouze metropole Praha hospodaří letos zatím s přebytkem 9,7 miliardy korun. Tudíž přebytkové hospodaření krajů a obcí a veřejných institucí vytáhne „do plusu“ celkové hospodaření veřejných rozpočtů. Podobná situace nastala loni, kdy státní rozpočet končil schodkem šesti miliard, zatímco celkové hospodaření veřejných rozpočtů bylo přebytkové.

3)     A jak na tom bude rozpočet příští rok?

Na příští rok patrně bude schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Konečné hospodaření v roce 2019 by opět mohlo být o něco lepší. Ale ne tak výrazně jako letos. Očekáváme schodek ve výši 30 miliard korun. Klíčovým důvodem bude slábnutí výkonu české ekonomiky.

4)     Pokud bude letos vykázán přebytek, co se s těmito penězi děje?

Nepředstavujme si, že stát si tyto peníze uloží někam do kasičky. Spíše díky přebytku klesá potřeba financování státu. Stát, ale například také město, pak třeba nemusí vydat tolik dluhopisů. Jinými slovy nemusí se tolik nově zadlužit. Vzhledem k tomu, že současně průběžné splácí starý dluh, způsobuje pokles potřeby financování postupně také pokles celkového zadlužení ať už státu nebo nižších samosprávných celků. S poklesem zadlužení nejen vzniká „polštář“ na horší časy, neb pak v horších časech bude možnost si půjčit o to více, ale dochází také k tomu, že stát (město) si půjčují za nižší úrok a peníze ušetřené na úrocích mohou použít na stavbu příslovečných škol, dálnic, tratí a nemocnic.

5)     Je rozpočet na rok 2019 dobrý?

Není. Nejde jen o to, že je schodkový. Jde i o jeho strukturu. Důraz je kladen na provozní výdaje, typicky na důchody či platy státních zaměstnanců, zatímco investiční výdaje jsou upozaděny. Další problémem je stále rostoucí podíl takzvaných kvazimandatorních a mandatorních výdajů na celkových výdajích. S nárůstem těchto výdajů klesá naše „fiskální imunita“ vůči další krizi, protože snížení kvazimandatorních a mandatorních výdajů je záležitostí několika let, nikoli jednoho roku.