Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde. Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se sice i v únoru nadále zhoršovaly, avšak nejpomalejším tempem od loňského května. Příslušný předstihový ukazatel společnosti Markit, zachycující pohled nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu, vykázal v únoru hodnotu 46,5 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodů znamená zhoršování podmínek. Naposledy se podmínky zlepšovaly, tj. hodnota byla vyšší padesáti bodů, v listopadu 2018. Únorový vývoj tak signalizuje začátek stabilizace českého průmyslu, který právě od konce roku 2018 ztrácí na výrobní dynamice. Únorová čísla však ještě plně nezachycují „náraz“, který svtovému průmyslu způsobuje šíření koronavirové nákazy, zejména pak související únorové zavření až padesáti procent výrobní kapacity, tj. továren a závodů, v Číně.
Pozitivní je také vývoj v Německu. V únoru se dle dnešních čísel společnosti Markit provozní podmínky v tamním zpracovatelském průmyslu sice také zhoršovaly, ale nesjlabším tempem dokonce od loňského ledna. Německý průmysl se stabilizuje zejména díky lednovému podpisu dílčí obchodní úmluvy USA a Číny, která snižuje nejistotu mezinárodního obchodního prostředí a usnadňuje tak život německému průmyslu a tamním exportérům, navázaným notně na Čínu. Tento pozitivní impuls by se měl dále přenášet i do českého průmyslu, kvůli značné provázanosti německé a české ekonomiky. Je tu však opět ta potíž, že únorová německá data ještě plně nezachycují dopad koronaviru.
Připomeňme, že celková ekonomická aktivita v Číně se v únoru propadla nejvíce v historii měření a výrazně více, než jak analytici ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali. Plyne to z dat, která čínští statistici zveřejnili v sobotu. Dokonce ani během vrcholné fáze světové finanční krize před jedenácti lety nebyl propad tak citelný. Důvodem je právě to, že podstatná část čínských továren a závodů byla kvůli obavě z šíření koronavirové nákazy zavřená nebo nejela na plný provoz. Lze odhadovat, že během února čínské fabriky byly v provozu průměrně jen zhruba z padesáti procent své celkové kapacity.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
