Tuzemská průmyslová výroba se v roce 2019 nakonec poměrně nečekaně propadla. Poprvé od roku 2013. Meziroční pokles činí bez očištění 0,4 procenta. Hlubší pokles vykázal český průmysl naposledy v roce 2012, kdy ztratil 0,8 procenta. V očištěném vyjádření je loňský výkon průmyslu ještě o desetinu procentního bodu nižší, neboť pokles činí 0,5 procenta. Roku 2019 v porovnání s rokem 2018 totiž nahrálo to, že měl o jeden pracovní den více.
Do červených čísel loni průmysl stáhly hlavně odvětví strojírenské, kovodělné a hutnické. Na tyto segmenty zvláště neblaze dolehlo zhoršení podmínek v mezinárodním obchodě a také zpomalování klíčových ekonomických celků v čele s Čínou. Americká cla na ocel a hliník, zaváděná už od roku 2018, se loni plně projevila přesměrováním mezinárodních obchodních toků, takže například turecká ocel musela hledat nová odbytiště, včetně trhu EU. Zaplavení tohoto trhu další ocelí pak stlačilo poptávku po její produkci právě třeba i v českém hutnictví.
Dařilo se naopak odvětvím, která jsou méně cyklická, zvláště třeba farmaceutickému, které loni rostlo v ČR takřka o pětinu. Překvapivou odolnost vůči čínskému a souvisejícímu německému ekonomickému zpomalení vykázal loni český automobilový průmysl, který si nakonec připisuje růst 0,7 procenta.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu loni poprvé od roku 2013 klesl, a to zhruba o procento, což jen dokresluje skutečnost, že bujará léta české průmyslové výroby loni definitivně skončila.
V prosinci 2019 průmysl nečekaně meziročně poklesl, o 0,9 procenta, což se podepsalo o do horšího než předpokládaného celoročního výsledku. Trh převážně čekal mírný růst průmyslu za rok 2019. V prosinci pak trh ve střední hodnotě analytických odhadů očekával růst 1,7 procenta. Po očištění byl však prosincový výkon průmyslu ještě horší, neboť došlo k poklesu objemu výroby o 3,4 procenta. Průmysl tak loni v prosinci nedostalo do černých čísel meziročního srovnání dokonce ani to, že měl o jeden pracovní den více než prosince předloňský. Poprvé od krizového prvního pololetí roku 2013 tak průmyslová výroba loni v říjnu až prosinci klesala soustavně tří měsíce v řadě. Navzdory zmíněné dobré odolnosti za rok 2019 jako celek zklamal v prosinci autoprůmysl, který se propadl o více než desetinu. Částečně však za prosincovým propadem celého průmyslu stojí jednorázové faktory typu zvýšeného čerpání dovolených nebo omezení výroby koncem roku 2019.
V letošním roce průmyslová výroba v ČR poroste tempem jednoho procenta. Bude jí svědčit stabilizace německé průmyslové výroby a dílčí smír v obchodní válce USA a Číny. Riziko představuje další šíření koronavirové nákazy, které by mohlo tuzemský průmysl za celý rok 2020 seslat do červených čísel, avšak zatím jde o scénář, jehož pravděpodobnost je kolem deseti procent. Nákaza se sice šíří, ale trhy se zatím neobávají, že by měla přerůst do podoby ekonomicky vysoce ničivé globální pandemie.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
