Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.
Nečekaně silný výkon průmyslu měla v listopadu na svědomí zejména automobilová výroba, resp. její znatelné oživení v porovnání s říjnem. Autoprůmysl ovšem těží z velkého množství dosud nevyřízených objednávek. V listopadu došlo na výraznou nápravu narušených mezinárodních dodavatelských řetězců, byť ty ještě stále nejsou „zhojeny“ zcela. Energetickému průmyslu pak pomohlo navrácení jaderných bloků do takřka plného provozu. Oproti říjnu se tak produkce v energetice navýšila o solidní více než desetinu.
Energetická drahota a poměrně slabé objednávky a odbyt naznačují, že tuzemský průmysl čekají další měsíce útlumu, byť bude podávat lepší výkon, než kdyby se energetická krize EU projevila výrazněji. Za celý letošní rok by tak průmysl měl přidat nakonec obstojná 3,2 procenta.
Oživení výroby aut se promítlo také v povzbuzení zahraničního obchodu v podání právě automobilového segmentu. Ten však sám nestačil na to, aby zabránil výrazně hlubšímu deficitu zahraničního obchodu, 25,5 miliardy korun, než jaký se předpokládal. A to předpoklady nebyly nijak zářné. Vždyť analytici ve střední hodnotě čekali deficit čítající ani ne polovinu výsledné hodnoty, totiž dvanáct miliard korun. Zahraniční obchod masivněji, než se čekalo, stáhly do deficitu dovážené drahá ropa a zemní plyn. Také se meziročně snížil přebytek obchodu s elektřinou.
Celkový letošní schodek zahraničního obchodu vysoce překročí 200 miliard korun, a bude tak suverénně nejvyšší v historii samostatné České republiky.
Energetická drahota a související inflace negativně dopadají také na stavebnictví, byť nepřímo. Způsobují vyšší úrokové sazby, například ty nastavené Českou národní bankou, které prodražují financování stavební výstavby. Ta se tak ocitá v útlumu, jejž ještě umocňuje obecná nejistota, související s letošní pravděpodobnou recesí jak v Česku, tak v EU jako celku.
Stavební produkce tak v listopadu meziročně klesla o necelé procento. Zatímco za loňský rok stavebnictví skončí mírně v plusu, kolem dvou procent, letos bude rádo za „černou nulu“, nelze totiž vyloučit jeho propad.
Český průmysl táhnou „nad nulu“ auta, v květnu pozitivně překvapil Průmyslová výroba v Česku svým květnovým výkonem pozitivně překvapila. Vykázala totiž solidní... více
Tržby tuzemských maloobchodníků se v březnu nečekaně silně propadly, meziročně o 8,1 procenta. Tak silný propad nikdo z expertů oslovených agenturou Bloomberg... více
Průmyslová výroba v Česku v červnu překonala očekávání. Meziročně i meziměsíčně si polepšila shodně o 0,9 procenta, zatímco v obou případech se převážně... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
