Evropská komise letos do konce července Česku proplatila 30,4 procenta dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 186,2 miliardy korun z celkově přidělených 611,5 miliardy Kč. Smluvně zajištěno má Česko 443,3 miliardy korun, tedy 72,5 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných na stránkách ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
Od začátku letošního roku Česko vyčerpalo 40,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2018 je o 70 procent více. Za celý loňský rok Evropská unie Česku proplatila 80,5 miliardy korun, z toho téměř polovina připadala na prosinec.
Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání k nejslabším státům. A to přesto, že od konce července se k dnešnímu dni podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 32 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU totiž činí 34 procent.
ČR je tak v čerpání stále podprůměrná. Hůře než Česko je na tom už jenom šest států, a sice Malta, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Itálie a Chorvatsko. Například Finsko už má proplaceno šedesát procent přidělených dotací. Je ovšem pravda, že třeba zrovna Finsko má celkově přidělen mnohem menší objem dotací než ČR, v běžícím programovém období je tento objem zhruba jen čtvrtinový. A protože je snazší rozdělit méně peněz než více, je Finsko v určité výhodě, což částečně vysvětluje jeho rychlejší čerpání.
Větší objem než ČR však už mají proplacený i země, jimž byl přidělen vyšší objem dotací, ať už jde o Polsko, Francii, Německo či Portugalsko. Česká republika tak stále v čerpání vykazuje rezervy, což je zvláště varovné s blížícím se koncem programového období. Ten nastane v příštím roce, avšak období bude „dobíhat“ i v letech následujících, kdy se bude zřejmě opět překotně dočerpávat. Tak jako po skončení minulého programového období v roce 2013, kdy zejména rok 2015 poznamenalo právě až příliš překotné dočerpávání, které je leckdy „čerpáním pro čerpání“. Financovány jsou tedy projekty, které by třeba ani financovány být nemusely nebo neměly, jen proto aby se prostředky dočerpaly. Je tristní, že ČR dosud nedokázala větší objem prostředků uspokojivě a strategičtěji použít na rozsáhlé, dlouhodobé projekty typu vybudování kvalitní dálniční a železniční infrastrukturní sítě.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
