Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního března s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to více než 166 miliard korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních třech měsících roku v takto hlubokém deficitu. Neutěšený loňský vývoj zadlužení se tedy protahuje do letoška.
Za tři měsíce roku tak vláda letos vytvořila schodek, který je větší než celoroční deficity drtivé většiny let novodobé historie ČR od roku 1993. Vyšší celoroční schodek než letos ten tříměsíční měla vláda pouze v roce 2009, poznamenaném ovšem světovou finanční krizí a jejím dopady, a pak také v letech 2020 až 2022, poznamenaných pro změnu covidovou pandemií a válkou na Ukrajině a jejich ekonomickými důsledky.
Historicky rekordní tříměsíční schodek je letos dán především citelným meziročním navýšením výdajů v sociální oblasti a na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Projevuje se také růst nákladů obsluhy státního dluhu, související především s nutností vyplácet výnos držitelům protiinflačních státních dluhopisů.
Letošní rekordně schodkové hospodaření vlády ČR tedy varovně navazuje na loňský historicky rekordní růst jejího dluhu. Ten loni stoupl o skoro 430 miliard korun, jak plyne z dat, které nedávno zveřejnilo ministerstvo financí.
Částka 430 miliardy nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok nominálně zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady (viz svrchní graf níže).
Suma 430 miliard reálně, tedy po očištění o inflaci, konkrétně v stálých cenách roku 2008, zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2002. Fialova vláda se tedy za jeden rok – ten loňský – reálně zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova a částečně i Špidlova vlády dohromady (viz spodní graf níže).
Letošní i loňské údaje stvrzují, že Fialově vládě se loni, ani v prvních třech měsících letoška nepodařilo zvrátit trend dramaticky narůstajícího vládního zadlužení, který je realitou už od covidových let 2020 a 2021. Částečně lze tento nezdar vysvětlit objektivně mimořádně nepříznivými ekonomickými důsledky války na Ukrajině, zejména pak v podobě energetické drahoty. Vláda ale musí být mnohem ambicióznější ve snaze ozdravit veřejné finance.
Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
