Česká republika aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu (zde). Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu.
Kulatina představuje neopracované dřevo, tedy „svazky klád“, které Česko opouštějí třeba v plně naložených nákladních vlacích nebo po silnici, kde export obstarávají kamiony či nákladní vozy.
Vývoz neopracovaného dřeva z ČR dramaticky narostl po roce 2017. Třeba ještě v roce 2010 export kulatiny z ČR představoval pouze 4,7 procenta celkového exportu EU. V roce 2015 se pak jednalo o 11,5 procenta.
Růst vývozu souvisí s kůrovcovou kalamitou, která v uplynulých letech, zejména kolem roku 2018, decimovala české lesy zvláště závažně. Kalamita způsobuje nárůst těžby dřeva. Z dat Eurostatu (zde) plyne, že v letech 2010 až 2016 se každoročně vytěžilo v ČR 15 až 18 milionů kubíků kulatiny. V roce 2019 to ale bylo už více než 32 milionů. To je v historii novodobé ČR zdaleka nejvyšší údaj.
Napadené stromy je nutné rychle dostat z lesa, by se kůrovec dále nešířil. Kapacita českých pil však nestačí takový objem dřeva zpracovat, takže to se vyváží třeba až do Číny. Vývoz dřeva v neopracované podobě, tedy ve formě kulatiny neboli „svazků klád“, připravuje Česko o obrovské národní bohatství. Kulatina má totiž nízkou přidanou hodnotu. Přidaná hodnota vzniká, když se dřevo pořeže na českých pilách a následně se z něj staví dřevostavby, vyrábí nábytek nebo třeba hudební nástroje. Surové dřevo se zhodnocuje ještě i tím, že se využije pilina, z níž se dají vyrobit pelety nebo brikety. Bohužel, k tomuto zpracování českého dřeva dochází v masivní míře až za hranicemi, třeba v Rakousku nebo Německu.
Česká republika dle odhadu přichází vývozem neopracovaného dřeva nízké přidané hodnoty o zhruba 60 miliard korun ročně. V Česku se totiž zpracuje jen zhruba polovina vytěženého dřeva. Klíčovým důvodem je nedostatečný provoz na českých pilách, který způsobuje nedostatek zaměstnanců. Chybí ale také pily samotné a komplexní zpracovatelské závody, které ze zbytkového dřeva vyrábějí pelety nebo brikety. Takových závodů sice přibývá, ale pomalu. Překážkou je třeba i pomalá výstavba daná zdlouhavými povolovacími řízeními. Ta by měl zrychlit připravovaný nový stavební zákon.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
