Meziroční propad tuzemského exportu činí za uplynulá tři čtvrtletí letošního roku 9,4 procenta. Pokud bychom takový propad vyhlíželi letos v lednu, budeme za katastrofisty. Pokud bychom jej vyhlíželi letos v dubnu, pak budeme celkem za optimisty.
Vzhledem k závažnosti koronavirové krize zkrátka nejde o žádnou tragédii. Tuzemský průmysl a také právě export, jehož výkonnost s tou průmyslovou poměrně úzce souvisí, se po první vlně pandemie začaly poměrně rychle zotavovat. Takže třeba průmyslová výroba letos v září byla svým objemem meziročně pouze o půldruhého procenta nižší. O tuzemskou průmyslovou produkci byl navíc v září solidní zájem také v zahraničí. Svědčí o tom meziroční nárůst nových zakázek právě ze zahraničí, který činil 7,3 procenta, což je nejvíce od dubna 2019. Při započtení zakázek z tuzemska vzrostl celkový objem nových zakázek tuzemskému průmyslu meziročně o 4,8 procenta, což je nejvíce od července 2019.
Silnou zahraniční poptávku po průmyslovém zboží z ČR potvrzují také zářijová čísla za zahraniční obchod. Stejně jako v případě průmyslu také ona překonala očekávání trhu. Přebytek vykázal úroveň 34,4 miliardy korun. To je historicky druhý nejvyšší přebytek zahraničního obchodu ČR v měsíčním sledování. Vysoký přebytek zahraničního obchodu je ovšem dán kromě sílící zahraniční poptávky po českém zboží také útlumem dovozu, který souvisí s ochromením dovozně náročné investiční činnosti v ČR. Toto ochromení je důsledkem koronavirové krize. Ve vysokém přebytku zahraničního obchodu se ovšem také odráží pokles cen ropy a ropných produktů, který v důsledku koronavirové krize celosvětově nastal. Ten způsobuje, že dovozci platí za ropný import celkově méně i při jeho meziročně stejném objemu.
Druhá vlna pandemie mi navíc nemusela zahraničních obchod ochromit tolik jako vlna první, neboť klíčová odbytiště českého vývozu typu Německa nejsou nyní tak ekonomicky ochromena jako v době jarních karanténních uzavírek.
V absolutním vyjádření je letošní pokles export pokles zdaleka nejvýraznější v oblasti vývozu motorových vozidel, kde meziročně pokles za období leden až září přesahuje 133 miliard korun. Objem vývozu strojů poklesl ve stejném období o zhruba 35,6 miliardy korun. Elektrických zařízení jsme vyvezli o 18,5 miliardy méně, kovodělných výrobků o 16,5 miliardy méně a základních kovů pak o patnáct miliard méně.
Naopak, některé sektory propad vývozu tlumí. Třeba export počítačů a elektronických a optických přístrojů byl letos od ledna do září meziročně o takřka pět miliard korun objemnější. Vyvezli jsme také o zhruba 4,5 miliardy korun více potravin. Dále se celkem dařilo vývozu v oblasti zemědělství, dřevařského, nábytkářského a papírenského průmyslu, dále v oblasti průmyslu farmaceutického a také průmyslu oděvního.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
