Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Čísla ministerstva zemědělství k agrární produkci v ČR v loňském roce konstatují její růst na 151 miliard korun, což je meziročně o devět miliard více. Český statistický úřad potvrzuje převážně růstovou tendenci loňské živočišné zemědělské produkce.
O necelá dvě procenta meziročně vzrostla výroba hovězího masa. Příznivé z hlediska dlouhodobého rozvoje tuzemského zemědělství a ostatně i potravinářství je to, že se produkce hovězího zvýšila navzdory klesajícímu počtu skotu ve výkrmu. Důvodem je snížení vývozu, a naopak zvýšení dovozu zvířat určených k porážce.
Jedná se tedy o posun žádoucím směrem, neboť dlouhodobým problémem českého zemědělství a potravinářství je vývoz nízké přidané hodnoty, například živých zvířat, při současném nepřiměřeně vysokém dovozu vyšší přidané hodnoty, například již zpracovaného masa. Česko tak tedy často dováží vyšší přidanou hodnotu, tedy i práci zahraničního zpracovatele, než jakou vyváží, což zásadním způsobem prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. K jeho prohloubení došlo i loni. Deficit se z úrovně 41,7 miliardy prohloubil na 47,2 miliardy. Příslušná čísla dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Schodek se sice prohlubuje, ale přece pomalejším tempem než loni.
Výroba loni mírně rostla také v případě drůbežího masa, meziročně o více než dvě procenta. Naopak mírně klesla v případě vepřového. Celosvětový trh s vepřovým, prasaty a selaty byl ovšem loni poznamenán šířící se epidemií afrického moru prasat, která propukla v roce 2018 a loni se šířila nejen v Asii, ale i v některých evropských zemích, včetně třeba Polska.
Tuzemské zemědělství loni celkově, i při zahrnutí rostlinné výroby, vykázalo solidní výsledek své celkové produkce, a to zejména vzhledem k nepříznivým podmínkám, které v roce 2019 panovaly. Klimatické podmínky byly sice příznivější než předloni, ale přesto sucho, jarní mrazy a další neblahé situační vlivy představovaly zásadní výzvu z hlediska tuzemských zemědělců.
Z nákladových položek zemědělce trápí zejména vzestup mzdových nákladů, nájemného z budov a pozemků, navýšení pachtů a růst cen osiv a hnojiv. Zemědělci obecně čelí a čelit budou růstu cen energií v čele s elektřinou. To vše se v letošním roce projeví růstem cen některých potravin pro domácnosti až o dvacet procent, některé z položek zdraží jen nepatrně, takzvaně „o inflaci“.
Cenové tlaky by letos měly z důvodu relativně dobré sklizně polevit oproti loňskému roku u brambor, naopak zesílí u masa, zejména vepřového. Klíčovou výzvou českému zemědělství a veterinární správě je zamezení zavlečení zmíněné epidemie afrického moru prasat do Česka. Vepřové maso v ČR může v jejím důsledku letos v ČR zdražit o dalších až dvacet procent, v podobném rozsahu přitom zdražovalo už loni.
Klíčovým problémem českého zemědělství zůstala i v roce 2019 vzpomínaná prohlubující se záporná bilance zemědělského zahraničního obchodu. Ta plyne do značné míry z té skutečnosti, že přidaná hodnota českého vývozu je nižší než přidaná hodnota agrárního dovozu do ČR. Jde o letitý bolák českého zemědělství, který je způsoben předně nastavením společné zemědělské politiky EU a dotačních programů a politik jednotlivých členských zemí. Primárním problémem českého zemědělství tedy není to, že bylo hluboce nesoběstačné, nýbrž to, že struktura tuzemské zemědělské výroby je až příliš vychýlena ve směru produkce, a tedy i vývozu agrárního zboží nízké přidané hodnoty.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
