Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska; ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu
Přes 90 procent plynu se nyní do Česka dostává z „ruského směru“. Do Česka zřejmě proudí tolik ruského plynu jako už dlouho ne, meziročně až zhruba čtyřikrát více. Prakticky ustal přítok plynu ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn.
Drtivá většina plynu, který do Česka letos v listopadu proudí, teče přes předávací stanici v Lanžhotu na česko-slovenských hranicích. Touto cestou přitom do Česka proudí plyn ze zemí saturovaných plynem ruským, protože jak Slovensko, tak Maďarsko i Rakousko ruský potrubní plyn stále odebírají. Ať už tranzitem přes Ukrajinu či – v případě Maďarska – prostřednictvím černomořského tranzitu přes Turecko a posléze Balkán.
Plyn proudící Lanžhotem je tedy z velké části ruského původu, i když – v rámci přeprodeje – už může být v příslušných obchodních kontraktech vykázán jako plyn slovenský, maďarský, případně rakouský či jiný. Od začátku listopadu do dnešního rána přiteklo Lanžhotem do Česka zhruba 1610 gigawatthodin plynu, ukazují data státního provozovatele plynovodní sítě Net4Gas. Další předávací stanice, Brandov, která se nachází na česko-německých hranicích v Krušných horách vykazuje celkový listopadový přítok plynu do Česka na úrovni jen zhruba 107 gigawatthodin. To znamená, že v listopadu zatím takřka 94 procent plynu přiteklo do Česka z „ruského směru“, zatímco jen šest procent z Německa.
Přes Německo do Česka proudí plyn z Norska a z terminálů na zkapalněný plyn.
Zbylé dvě předávací stanice, které Net4Gas statisticky vykazuje, tedy Český Těšín na česko-polské hranici a Waidhaus na česko-německé hranici, přesněji česko-bavorské, vykazují za listopad nulový přítok.
Plyn, který do Česka v listopadu přitéká, v Česku také z drtivé většiny končí. Odtok plynu z tuzemska je totiž minimální. Uskutečňuje se prakticky jen přes zmíněnou stanici v Českém Těšíně. A ta v listopadu vykazuje odtok do Polska v objemu pouze 217 gigawatthodin.
I kdyby tedy do Polska tekl výhradně plyn získaný předtím z „ruského směru“, přes Lanžhot, stále to v bilančním vyjádření znamená, že zhruba 1390 gigawatthodin plynu z „ruského směru“ zůstává v Česku. Plyn, přitékající přes Lanžhot, by tak odpovídal zhruba 93 procentům plynu celkově v Česku zůstávajícího.
Už letos v říjnu přiteklo přes Lanžhot výrazně více plynu než loni v říjnu. Zatímco letos se jednalo o přibližně 3654 gigawatthodin, v říjnu 2023 to bylo 871 gigawatthodin, tedy zhruba čtyřikrát méně. Přes Brandov letos v říjnu přiteklo zhruba 2000 gigawatthodin plynu, zatímco v říjnu 2023 to bylo 5530 gigawatthodin.
Několikanásobný meziroční nárůst odběru plynu z „ruského směru“ tedy koresponduje s výrazným meziročním poklesem objemu plynu, jejž Česko získává tranzitem přes Německo.
Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu... více
Až takřka třetina plynu, který do Česka letos v listopadu proudil, je z Ruska. V Česku přitom svoji pouť vesměs... více
V listopadu Česko dovezlo zhruba 6508 gigawatthodin zemního plynu. To zhruba odpovídá 616,9 milionu metrů krychlových suroviny. Vyplývá to z údajů k průtoku... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
