Země s populistickou vládou, včetně Česka, zvládly pandemii covid-19 podstatně hůře než země, v nichž populisté v roce 2020 u moci nebyli. To je klíčový závěr studie renomovaného Kielského institutu světového hospodářství (zde).
Nadměrná úmrtnost – počet úmrtí nad úrovní, kterou bylo možné předpokládat nebýt pandemie – je podle studie průměrně více než dvojnásobná v zemích, jimž vládnou populisté, oproti státům, které populisty řízeny nejsou.
Autor studie Michael Bayerlein společně s mezinárodním týmem kolegů hodnotili, jak covidovou situaci v roce 2020 zvládalo celkem 42 zemí OECD a BRICS (do této skupiny zemí patří – jak akronym napovídá – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Celkem třináct zemí z tohoto vzorku klasifikovali jako populistické, a to právě včetně Česka. Do skupiny populistických zemí zařadili také třeba Polsko, Slovensko, Maďarsko, Británii, Brazílii nebo Indii.
Nadměrná úmrtnost dosáhla v populistických zemích takřka osmnácti procent, zatímco v těch nepopulistických činila pouze osm procent (viz graf níže). Nad každých sto lidí, kteří by zemřeli tak jako tak, nebýt pandemie, přidala tedy pandemie průměrně osm dodatečných covidových zemřelých v nepopulistických zemích a hned osmnáct covidových zemřelých v zemích populistických.
V zemích s populistickou vládou totiž podle autorů studie se politici více zdráhali trvaleji zavádět nepopulární opatření, jako je omezování společenského setkávání. Populističtí politici také spíše tíhli k bagatelizaci závažnosti nákazy a diskreditaci vědeckých zjištění. Občané pak nebrali nákazu tak vážně a podceňovali dodržování restrikcí společenského pohybu a setkávání, pokud ty byly vůbec zavedeny či vymáhány.
Studie je podle autorů první svého druhu, jež dokládá, že populisté pandemii covid-19 nezvládli dobře, což má své oběti v podobě relativně vyššího počtu zemřelých. Jako taková představuje přelomový závažný argument v celé dosavadní diskusi o přístupu jednotlivých zemí k pandemii a český přístup se pochopitelně neocitá v lichotivém světle.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
