Českému zemědělství se loni nakonec nevedlo tak špatně, a to navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám. Dokonce vykázalo čtvrtý nejlepší inflačně očištěný výsledek za celé období od roku 2000. Hrubá přidaná hodnota zemědělské produkce vzrostla v běžných cenách meziročně o 3,7 procenta na 44,9 miliardy korun, a byla tak druhá nejvyšší v historii. Vyšší byla jen v roce 2016, kdy v běžných cenách dosáhla 45,7 miliardy korun.
Ve stálých cenách roku 2000, tedy po zohlednění inflace, se situace sice poněkud mění, avšak stále loňský rok vykazuje poměrně solidní výsledek. Hrubá přidaná hodnota po zohlednění inflace, ve stálých cenách roku 2000, dosáhla loni úrovně 38,7 miliardy korun. To je nejlepší výsledek za celé období od roku 2000 s výjimkou let 2004, 2014 a 2016. Průměrná přidaná hodnota ve stálých cenách roku 2000 činí za období let 2000 až 2018 celkem 35,5 miliardy. Loňský výsledek tedy byl poměrně výrazně dlouhodobě nadprůměrný.
Hrubá přidaná hodnota je ústřední souhrnný ukazatel výkonu tuzemského zemědělství. Zachycuje cenový rozdíl mezi objemem celkové zemědělské produkce, rostlinné i živočišné, a mezispotřeby. Mezispotřeba zahrnuje položky, které jsou nutné k tomu, aby se mohla zemědělská výroba vůbec uskutečnit, tj. aby se mohlo sklidit obilí, pícniny, řepka, brambory, zelenina či ovoce nebo úspěšně chovat skot, prasata, ovce a kozy či drůbež. Spadají do ní tedy například výdaje za osivo, za energie a maziva, hnojiva, pesticidy, krmiva, údržbu budov či strojů nebo veterinární náklady.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
