Viceguvernér České národní banky Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady ČNB, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.
Dosud se předpokládalo, že zvyšování sazby kulminuje kolem úrovně pěti procent a poté bude případně ČNB působit protiinflačně jinak, například dalším prodejem části výnosů ze svých devizových rezerv.
Morův kolega z bankovní rady Tomáš Holub se ale už předevčírem vyjádřil v tom smyslu, že preferuje další zvyšování sazby před prodejem rezerv. Evidentně tedy tento pohled není v bankovní radě ČNB ojedinělý.
Boj proti inflaci prostřednictvím prodeje části rezerv je přijatelnější pro české firmy a podnikatele. Ti si již delší dobu stěžují, že přílišné zvyšování základní sazby může zadusit jejich byznys, neboť ruku v ruce s ním roste například úročení firemních úvěrů, takže se zhoršuje dostupnost financování třeba nových investic.
Už nyní je patrné, že česká ekonomika bude válkou na Ukrajině zasažena obzvláště tíživě. Čímž se problémy tuzemských firem a podnikatelů ještě prohloubí. Nová analýza Erste Bank prognózuje české ekonomice letos růst pouze 0,6 procenta, zatímco ještě v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu to byla 3,2 procenta (viz horní graf níže). Erste Bank konstatuje, že českou ekonomiku tak vpád ruských vojsk na Ukrajinu a jeho ekonomické důsledky poškodí vůbec nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy. Další růst úrokových sazeb v podání ČNB může výkon české ekonomiky ještě zhoršit a zatáhnout ji do recese.
Odprodej rezerv ČNB by samozřejmě preferovaly také domácnosti – ty, které si vzaly nebo by si rády vzaly hypotéku. Při růstu základní sazby ČNB k úrovni šesti procent je třeba počítat také s růstem tržních úrokových sazeb a se vzestupem průměrné sazby hypoték k hodnotě v pásmu od šesti do sedmi procent.
Růst hypotečních sazeb podpoří také růst úroků na dluhopisech vlády ČR. Úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR se dnes poprvé od roku 2011 dostal nad psychologickou úroveň čtyř procent (viz spodní graf níže), i pod vlivem Morova zmíněného vyjádření. To znamená, že banky v ČR budou požadovat o to vyšší úrok na hypoteční půjčce, neboť jinak se jim vyplatí dát své peníze do bezpečnějších vládních dluhopisů.
Růst úroků na dluhopisech české vlády z podstatné části odráží mohutný celosvětový výprodej dluhopisů, který nastal po předvčerejších jestřábích signálech šéfa americké centrální banky Jeroma Powella. Ten signalizuje nečekaně razantní zvyšování základní úrokové sazby americké centrální banky. Nevylučuje ani zvýšení hned o 0,5 procentního bodu, a to na jejím květnovém zasedání. Takto citelně centrální banka USA zvyšovala sazbu naposledy v roce 2000. Zpravidla ji zvyšuje o 0,25 procentního bodu. Banka Goldman Sachs dokonce prognózuje, že americká centrální banka zvýší svoji základní sazbu o 0,5 procentního bodu letos hned dvakrát.
Česká ekonomika se v důsledku války na Ukrajině propadne vůbec nejvíce ze zemí střední a východní Evropy, předpovídá Erste Bank. (zdroj: Bloomberg)
Úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR se dnes poprvé od roku 2011 dostal nad úroveň čtyř procent. (zdroj: Bloomberg)
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
