Rok 2021 se ponese ve znamení plošného snížení mezd a platů v řadě firem a podniků, a to i těch ve vlastnictví státu. Signálů je více. Jeden z nich vysílá nový generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik v podnikovém časopise Železničář.
Bednárik odkazuje na covidovou krizi, která České dráhy loni připravila o čtyři miliardy korun. Takto velký výpadek v tržbách musí podnik řešit, musí hledat úspory. Podle Bednárika mohou České dráhy ušetřit buď propouštěním, nebo plošným snižováním mezd. „Samozřejmě, že další cesta, jak ušetřit, může být snížení smluvních mezd o zhruba deset procent,“ uvádí generální ředitel.
V loňském roce činila průměrná mzda v podniku České dráhy zhruba 38 tisíc korun měsíčně. Deset procent z této částky odpovídá 3800 korun. Vzhledem k tomu, že v Českých drahách (ČD) pracuje přibližně 15 tisíc zaměstnanců, podnik by tímto mzdovým škrtem ušetřil vyšší stovky milionu korun ročně. Dopad na zaměstnance by přitom nebyl až tak tíživý, a to kvůli letošnímu takzvanému zrušení superhrubé mzdy. Mzdové škrty zaměstnance ČD po zrušení superhrubé mzdy nebudou tolik bolet, říká doslova Bednárik.
Letošní zrušení superhrubé mzdy ve spojení s navýšením daňové slevy na poplatníka zaměstnancům ČD, stejně jako zaměstnancům jiných firem a podniků, opravdu výrazně pomůže. Letos České dráhy zvyšují svým zaměstnancům tarifní mzdy o dvě procenta, pro ilustraci však vyjděme z uvedené průměrné mzdy v loňském roce, tedy 38 tisíc korun.
Zaměstnanec ČD, který loni pobíral právě 38 tisíc korun hrubého, si loni v čistém přišel na 28 255 korun. V letošním roce ale díky zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka může počítat s čistou mzdou o 2185 korun vyšší, konkrétně 30 440 korun.
Pokud se tedy České dráhy uchýlí ke zmíněné desetiprocentní redukci mezd, příslušní zaměstnanci Českých drah ji pocítí pouze z menší části. Zaměstnanec ČD, jemuž by byla průměrná mzda 38 tisíc snížena o deset procent, bude kvůli zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka pobírat v čistém 27 628 tisíc korun. Oproti loňskému čistému platu ve výši zmíněných 28 255 korun by si tak pohoršil pouze o 627 korun.
Uvažování managementu Českých drah naznačuje, jak budou letos postupovat mnohé jiné firmy a podniky v zemi: využijí zrušení superhrubé mzdy a navýšení základní slevy na poplatníka k sociálně ještě poměrně přijatelnému řešení své tísnivé hospodářské situace. Tudíž propouštění v ekonomice by nemělo být nikterak enormní a míra nezaměstnanosti nepřeroste šest procent. Řada zaměstnanců se tedy udrží práci, jen se bude muset spokojit s nižší mzdou. To je však stále přijatelnější varianta než o práci přijít a mít tedy mzdu rovnou nulovou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
