Zásadní a těžko napravitelnou škodu páchá pandemie na dětech celého světa. Ty se často nemohou plnohodnotně účastnit výuky, ať už na základních či středních školách, což nepříznivě ovlivní celý jejich další život. V České republice přišly děti a mládež, tedy žáci a studenti základních a středních škol, dosud v souhrnu o zhruba 76,5 milionu dní školní výuky.
Tento údaj pokrývá celé období od první uzavírky škol, k níž došlo loni 11. března, až do pátku uplynulého týdne, tedy do 26. března. V celém tomto období byly školy otevřeny v různých režimech, s výjimkou září a první poloviny října však nikdy ne zcela plnohodnotně. Počet „ztracených“ dní výuky je korigován o počet dní „získaných zpět“ uplatněním výuky distanční, do níž se však zejména na jaře 2020 nezapojili všichni žáci a studenti a která obecně není tak efektivní jako výuka prezenční. Výsledný počet „ztracených“ dní je následně vynásoben příslušným počtem žáků a studentů, a to v závislosti na školním roce, uplatněném režimu otevření škol a dalších faktorech. Mezi ně patří například podíl dětí, které docházely do školy na jaře 2020, tedy v době, kdy taková docházka byla dobrovolná.
Výpočet vychází z metodiky britské nevládní organizace Save the Children (zde). Ta tento měsíc vydala zprávu (zde), podle které pandemie onemocnění covid-19 v uplynulých zhruba dvanácti měsících připravila děti ve světě průměrně o 74 dní vyučování. A to jak kvůli uzavírkám škol, tak kvůli nemožnosti distanční výuky. Jedná se o více než třetinu běžného školního roku, který má globálně v průměru 190 dní. Světová dětská populace tak zhruba v prvních dvanácti měsících pandemie přišla dohromady o 112 miliard dní výuky.
Metodika organizace Save the Children zohledňuje distanční výuku, k níž však nemá přístup každý. Ani v České republice se do distanční výuky nezapojili všichni, jak je již uvedeno. Ve druhém pololetí školního roku 2019 až 2020 se nezapojilo zhruba 250 tisíc žáků a studentů, jak plyne z šetření České školní inspekce z dubna 2020. Podle šetření téže instituce z února 2021 poklesl počet žáků a studentů, kteří nejsou do distanční výuky zapojeni, přibližně na 50 tisíc osob. Distanční výuka ovšem není tak efektivní jako výuka osobní, což výpočet „ztracených“ dní pro Českou republiku zohledňuje plně v souladu s metodikou organizace Save the Children. Ta předpokládá, že den distanční výuky svým účinkem na rozšíření vzdělání dětí odpovídá přibližně jen 0,5 dne výuky prezenční.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
