Od dnešního dne se mohou obyvatelé České republiky nechat dobrovolně a bezplatně antigenně testovat na přítomnost koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Doposud se nechávali otestovat pedagogičtí pracovníci. Celkem by se mohly v ČR nechat otestovat zhruba 2,5 milionu dospělých lidí. Někteří však půjdou na test vícekrát. Celkový počet testů tak může činit zhruba tři miliony. Zdravotní pojišťovny proplatí nemocnicím a ordinacím 350 korun za test. Veřejnou kasu by tak jen toto proplácení vyšlo na více než miliardu korun.
Pokud však platí závěr editorialu listopadového vydání odborného časopisu Journal of Clinical Microbiology, česká vláda tuto více než miliardu vyhodí oknem. Autoři článku, Matthew Pettengill z filadelfské Univerzity Thomase Jeffersona a Alexander McAdam z Bostonské dětské nemocnice, totiž varují, že antigenní testy nejsou v plošném měřítku účinné. „Snaha využít ve větším měřítku antigenních testů k zamezení šíření koronaviru je jako snaha zabránit globálnímu oteplování na základě předpovědi počasí,“ uvádějí.
Podle obou vědců jsou v zamezení šíření nákazy důležitá laciná, snadno dostupná opatření, jako je nošení roušek, dostatečná hygiena rukou, dodržování vzdálenostního odstupu při setrvání a pohybu mezi více lidmi či důsledná izolace nemocného. Primárním cílem testování by podle nich mělo být monitorování účinku těchto dostupných opatření. Testování má samozřejmě být také součástí péče o příznakové pacienty nebo součástí úkonů předcházejících lékařskému vyšetření či nebo přijetí do nemocnice.
Klíčovým problémem plošnějšího antigenního testování je podle autorů studie jeho poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků. Tento podíl je podle nich tak vysoký, že obyvatelstvo v závěr testů nezíská dostatečnou důvěru. To se projeví tím, že nebude na základě jejich výsledku v uspokojivé míře jednat. Pozitivně testovaní například nebudou dodržovat zásady dostatečné izolace od ostatních. Obecně nižší spolehlivost testů – nižší například v porovnání s laboratorními PCR testy – může vést ale také k tomu, že výsledek bude falešně negativní, přičemž testovaný člověk, ačkoli ve skutečnosti pozitivní, přestane dodržovat prověřená opatření jako nošení roušky nebo dodržování sociálního odstupu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
