Pondělní stávka pošťáků dopadla tristně. Sešlo se jich pár desítek. A to má Česká pošta přes 30 tisíc pracovníků.
Přesto akce menších poštovních odborů úplným fiaskem nekončí. Podařilo se na čas učinit z fungování pošty viditelné téma. Česká pošta je černou dírou, v níž mizejí peníze nás všech.
Černé díře dali vzniknout v prvé řadě politici, jak ti celostátní, tak regionální.
Ti první hledí na Českou poštu „makroekonomicky“ jako na národohospodářsky důležitého zaměstnavatele. Zeštíhlení pošty se děsí, jelikož by mohli přijít o voličské hlasy. Na to, aby Česká pošta nenasadila ani mírnou redukční dietu, dohlížejí přímo v dozorčí radě politici bývalí (jako Jan Kasal) i současní (Jiří Zimola). Společně s nimi tam zasedá třeba Karel Koukal, představitel největších poštovních odborů. Bystřejším je pak hned zřejmé, proč se zrovna tyto odbory stávky neúčastnily.
Regionální a obecní politici zase poštu vidí „mikroekonomicky“ jako uzel společenského života daného městečka či vsi. Kdo z nich „ztratí“ poštu, zpravidla ztrácí reputaci i politickou budoucnost. Připočtěme k tomu fakt, že Česko je politicky a samosprávně nejroztříštěnější zemí vyspělého světa. V roce 2014 existovalo v Česku podle OECD skoro 25 místních vlád na každých sto tisíc obyvatel (drtivá většina zemí OECD vykázala méně než pět místních vlád na sto tisíc obyvatel). Hned je jasnější, proč máme také jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě.
Zatímco třeba v Rakousku provozuje tamní pošta necelých 1800 poboček, u nás 3200. Pokud bychom měli mít stejný počet poboček na obyvatele jako Rakousko, musel by se počet poboček České pošty snížit zhruba o tisícovku na necelých 2200. Zrušení tisícovky poboček značí pochopitelně nemalé úspory. Propouštět by se přitom zase tolik nemuselo – alespoň tedy v agregátním pohledu. Pokud bychom si vzali za vzor opět našeho jižního souseda, stačí redukovat počet zaměstnanců České pošty „jen“ zhruba o dva tisíce, aby jich u nás bylo v přepočtu na obyvatele stejně jako v Rakousku.
Nutno dodat, že v Rakousku přes 70 procent z oněch 1800 poboček provozují smluvní partneři pošty, u nás to počátkem roku byla tři procenta. Program Pošta Partner je krok správným směrem. Měl ale být zahájen mnohem dříve. Proč jsou v Rakousku o tolik dále?
Vedení České pošty – současné i ta minulá – trestuhodně zaspala. Dostatečně nerefl ektovala pokles ziskovosti (pošta dnes před zdaněním vydělává třetinu toho co v roce 2005) daný nástupem elektronické komunikace.
Rozmach e-shopů, a tedy i balíkové přepravy, naopak nedokázala dostatečně přínosně začlenit do své strategie.
Za neutěšenou situaci pošty mohou politici i manažeři podniku. Na tato selhání je třeba upozorňovat, neboť se mrhají peníze daňových poplatníků. Z tohoto hlediska stávka svůj smysl měla.
Na selhání politiků i manažerů v České poště je třeba upozorňovat. Z tohoho pohledu měla malá poštovní stávka smysl.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
