Jak by mohla vypadat reorganizace České pošty hovořil Lukáš Kovanda s moderátorkou Českého rozhlasu Věrou Štechrovou.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pane Kovando úplně na začátek, už je jasnější jaké úmysly, jakou koncepci má nový ředitel pan Knap s Českou poštou?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
Tak klíčové bude hledání úspor, nicméně pan Knap je stále poměrně krátkou dobu, takže ani ne těch 100 dnů hájení pověstných a příslovečných, takže ještě bych mu dal nějaký čas na to, aby tedy mohl i po té, co dnes oznámil vlastně svůj požadavek pan Hamáček, aby to mohl všechno nějakým způsobem zohlednit, ale myslím si, že ta jeho role bude velice složitá, myslím si, že se stane další obětí v řadě České pošty, protože dokud se pošta neodpolitizuje, tak nelze s ní nic kloudného dělat a pošta je bohužel nikoli primárně ekonomický podnik, ale podnik politický.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
No a jakými směry by se ta reorganizace pošty mohla vydat?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
Jedním z těch základních směrů je zrušení podstatné části poboček, v tuto chvíli má pošta přes 3 tisíce poboček. Myslím si, že takové číslo je jedno z nejvyšších vůbec na světě, ta hustota pobočková v České republice je opravdu nadměrná, dokonce ani vlastně nařízení vlády z roku 2015 nepožaduje tak hustou pobočkou síť, vlastně by se dalo celkem šmahem zrušit asi tisíc poboček a stále by to dostávalo ta situace právě tomu nařízení vlády, které vede k tomu, aby byla zajištěna elementární dostupnost poštovních služeb ve všech koutech České republiky, to znamená pobočková síť je opravdu nadměrně hustá, neefektivně hustá a tím by se uspořilo. Dalším kanálem, dalším způsobem jak uspořit, je převést daleko větší síť poboček, které nyní provozuje přímo tedy pošta, státní podnik na franchisingové partnery v rámci programu Pošta partner, tady to převádění těchto poboček také výrazně zaostává za plánem z roku 2015, už mělo být v tuto chvíli asi 1500 poboček v rámci tohoto programu Partner, ale je jich zhruba asi 500.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
No oni se tomu ať už jsou to starostové nebo podnikatelé docela brání, říkají, že ty peníze, které od pošty dostávají na ty pobočky nejsou dostatečné, jak vy to vidíte z toho ekonomického hlediska, je to, co nabízí Česká pošta opravdu přijatelné ať už pro obecní úřady, které by mohly převzít tedy tu pobočku pod sebe, nebo třeba soukromého podnikatele s potravinami, který by tam mohl mít tu poštu?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
Tak někde se to daří, ale máte pravdu a vidíme to i z těch čísel, ten nárůst těch franchisingových poboček je mnohem slabší, než se očekávalo, právě tím důvodem klíčovým je to, že ty podmínky pro ty třetí strany, ať už je to třeba provozovatel infocentra v dané vízce nebo provozovatel obchodu s potravinami, tak prostě pro ně nejsou dostatečně lákavé ty podmínky programu Pošta partner, ale zde je opět třeba hledat problém a jádro u politiků, protože například politici nechtějí, aby se umožnilo zkrácení pracovní doby na těchto pobočkách Pošta partner, což samozřejmě zneatraktivňuje tuto službu pro ony podnikatele nebo pro obce, které by to mohly provozovat, protože tam pak musí zajistit nějakou osobu, aby tedy po celou tu dobu provozu byly přítomny, což samozřejmě snižuje atraktivitu, což je jeden příklad za všechny, jak tedy politici by mohli rozlousknout ten problém, alespoň částečně umožnit větší nárůst těch franchisingových partnerských poboček, čímž by z té pošty státního podniku sňali část nákladů a mohli by se na tomto základě hledat úspory a pak třeba přidávat listonošům, poštovním doručovatelům, dokud se neprovedou tyto ozdravné kroky, tak je podle mého soudu nesmyslné, aby se zase poště přidávalo, protože tím se jenom pošta demotivuje od toho, aby tyto ozdravné a žádoucí kroky podnikala.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Z druhé strany do jaké míry lze chtít po podniku jako je pošta, aby byl ziskový, když on opravdu má zároveň povinnost zajišťovat ze zákona tu základní poštovní službu, ta stojí podle pošty 2 miliardy korun, prostě ta částka je taková, jaká je za současné situace a pošta musí tuhle ztrátovou službu prostě poskytovat, žádný soukromý subjekt by ji prostě neposkytoval a poskytovat nemusí, tak potom je to fér vůči poště, chtít, aby doplácela na tu ztrátovou službu z vlastního?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
Máte pravdu, že podnikání pošty je specifické, je to podnik opravdu jak říkám spíše politický, než klasický ekonomický, bussinesový, ale vezměme si, že byla státní i v roce 1998, kdy byla před zdaněním schopna vykázat zisky 1,2 miliardy korun, ten zisk se poště propadl za tu dobu na desetinu, loni byl první rok, kdy čistý zisk pošty nedosáhl ani 100 milionů korun, to znamená, nelze se vymlouvat pouze tedy na nástup online komunikace, protože i ta online komunikace přináší poště příležitosti, narůstá třeba zájem o zboží z online obchodů, to v roce 1998 byl naprosto, takřka neexistující segment těchto dodávek, dnes to roste dvoucifernými čísly už řadu let, prodeje skrze zásilkové služby a pošta nedokáže tento trend zachytit, to znamená jsou příležitosti, které si tento podnik nechává proklouznout mezi prsty a jeho soukromá konkurence na tom dokáže vydělávat, ale pošta ne a ptejme se proč a podle mě je zásadním důvodem to, že pošta ustrnula ve dvacátém století, což je vidět z té naprosto zbytečně rozsáhlé sítě poboček a nedokáže zeštíhlit a nedokáže zacílit ty svoje služby na jednadvacáté století.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Tak my jsme se teď bavili o tom, kde pošta by mohla ušetřit a víc o tom, kde by mohla naopak konkurovat soukromým společnostem, o tom budeme mluvit za chvíli. Teď máme ale na telefonu Pavla Ungra, dobrý den.
Pavel UNGR, posluchač
Dobrý den.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jak vy vidíte služby České pošty, potřebuje pošta více peněz od státu?
Pavel UNGR, posluchač
No já si myslím, že by Česká pošta měla hlavně začít dělat pořádně to, co dělá, nebo co by měla dělat, jako nejsem sám a patrně všichni jste slyšeli o tom, že prostě doručovatelé házejí jenom lístečky do schránky, ty pobočky není tam možné platit kartou, to je něco, co by tady mělo být už 20 let, ale ono to není, to znamená, že já jsem naopak zastáncem toho, aby Česká pošta zhynula a prostě takhle nekvalitní a neprofesionální služba na českém trhu vůbec neexistovala, aby to všechno přebral soukromé sektory, aspoň trošku dokáže s tím fungovat a ne takovým způsobem, jako funguje Česká pošta.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A nebojíte se, pokud by to přebral soukromý sektor, že by opravdu zmizel ten segment služeb, které jsou teď ztrátové, tedy že i do nejmenší obce se dostane pošťák a dojde tedy dopis, pošta, balík?
Pavel UNGR, posluchač
Samozřejmě jako že tohle je nějaké riziko, ale já třeba sám vím, mám maminku, které je kolem 70 a má problémy s doručováním na malém městě úplně stejně, takže já si myslím, že ta služba je špatná a já prostě nevím proč, protože když já se bavím s těma poštovními doručovateli, tak oni říkají, že toho je na nich hodně a že to prostě nestíhají, takže tak nějak. Já vidím, že tam je za tím nějaký špatné manažerské rozhodnutí, které nedokáže udržet lidi a jejich dostatek na to, aby třeba ty pobočky zvládaly doručovat a v tu chvíli, kdy já za to platím a ta služba nefunguje, tak také by jste asi nechtěla kupovat tvrdý rohlík, ale u České pošty se to vlastně děje neustále, my za to platíme, ale oni nefungují.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pavel Ungr a jeho názor na Českou poštu, děkujeme za něj, na slyšenou. Pane Kovando, teď jsme slyšeli, že sami pošťáci mají té práce hodně, navíc ty platy jsou minimální, tak kde to nefunguje, ptám se stejně jako Pavel Ungr, kde je to špatné rozhodnutí?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
No určitě to není na úrovni těch samotných doručovatelů, sám mám doručovatelku mezi příbuznými v rodině a opravdu potvrzuji to, co tady zaznělo, že ty jejich podmínky pracovní, když to ještě vztáhneme k té výši nebo spíše níži toho jejich platu, tak jsou opravdu žalostné. A myslím si, že oni žádnou chybu nedělají, oni dělají maximum, co mohou, ten problém je výše, ten problém je na úrovni managementu pošty a ten problém je na úrovni politiků, kteří stále mají poštu jako řekněme svůj vlivový podnik a nejsou schopni provést jakékoliv změny, které by třeba mohly být pro některé lidi třeba v obcích odříznutých určitým problémem, ale já si myslím, že to všechno lze řešit, my můžeme mít daleko širší síť třeba pojízdných pošt, jak jsem už o tom hovořil v předchozím vstupu, inspirovat se Rakouskem, kde je mnohem širší síť těch partnerských poboček a zde hledat tedy primárně úspory a následně tedy skrze tyto úspory pak přidávat více těm samotným doručovatelům, já si myslím, že v tuto chvíli pošta nepotřebuje žádné další peníze, ale je třeba, aby zachytila opravdu ty trendy a jestliže dvouciferný nárůst třeba té balíkové přepravy online obchodování, jak jsem o tom hovořil, je tady už řadu let a pošta z něj nedokáže získávat vyšší výdělek, nedokáže zastavit ten propadající se trend své ziskovosti, tak to je prostě věc managementu a ten management, kdyby to byl management soukromé firmy, tak už by ho akcionáři dávno vypudili, nicméně u nás bohužel pošta je politickým podnikem a rozhoduje spíše než ekonomická efektivita a výsledky hospodářské nějaké politické rozhodnutí, je to politikum a to je ten základní problém, ta ryba smrdí prostě od hlavy, to je klasický případ.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Martin Remeš, náš další posluchač je s námi ve vysílání, dobrý den.
Martin REMEŠ, posluchač
Dobrý den.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jak vy to vidíte, pokud pošta dostane více peněz od státu, může se to odrazit v lepší kvalitě služeb?
Martin REMEŠ, posluchač
Já si myslím, že zajisté se to odrazí v lepší kvalitě služeb, jsem zastáncem toho, že by pošta mohla dostávat více peněz od státu, ale ne na úkor toho, že bude poskytovat nejlevnější služby všem bez rozdílu, protože já si myslím, že co se týče obchodování online-shopů, tak i pošta zažívá nárůst zakázek a čím dál tím více online-shopů na Českou poštu se obrací, aby jim doručovala i zboží, myslím si, že jedna z těch cest, jak zvýšit zisky České pošty je zdražení služeb, co se týče vůči online-shopům, možná s tím nebudou mnozí souhlasit, ale za podmínek, které jsou mi známy, tak patří Česká pošta mezi nejlevnější poštovní služby.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pane Remeši i vám děkuji za názor, ještě si poslechneme pana Brejchu, který se k nám dovolal, dobrý den.
pan BREJCHA, posluchač
Dobrý den, zdravím vás všechny. Já bych spíše se přikláněl spíše než ke zdražení tak k tomu názoru těch partnerů a zároveň bych chtěl říct Partners Česká pošta nebo jak se to jmenuje a chtěl bych se vašeho hosta na to zeptat, jaké jsou vůbec kritéria proto, protože neumím si představit v malé obci, když už tedy nějaký obchod je, tak to jsou většinou špatně mluvící, asijského původu, obchodníci a ty tedy asi neumím představit, že by mohli takhle spolupracovat s našema občanama v tomhle tom smyslu, ale třeba umím si představit nějakého důchodce, kde by mohl ty balíky prostě podávat a prostě vůbec nějaké ty služby, jaké jsou vůbec kritéria toho Pošty Partnera by mě zajímalo, děkuji.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Dobře, děkujeme za otázku, na slyšenou. Co já o tom vím, tak vím, že jednou možností jsou obecní úřady, ale podrobnosti nechám na LukášeKovandu, hlavního ekonoma společnosti CYRRUS.
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
Tak vlastně těch kritérií je celá řada, to klíčové je tedy, že to musí být někdo, kdo je logisticky schopen zvládat tu činnost poštovní, proto se objevují tyto poštovní partnerské služby, například v infocentrech, v prodejnách potravin, kde je proto už připraveno do jisté míry prostředí, které umožňuje jenom s drobným navýšením nákladů přijmout vlastně tu další dodatečnou službu, ostatně víme, že i v případě těch soukromých přepravních služeb řada obchodů, které vůbec vlastně nemají nic společného s tím, co je konkrétně zrovna dodáváno tímto soukromým doručovatelem, tak vlastně slouží jako určitý partner, takže není k tomu zas třeba tolik, ale je třeba určité flexibility ze strany politiků, aby nevyžadovali striktně třeba to, aby tam opravdu byl ten člověk, ať už to je třeba někdo, kdo prodává potraviny, nebo je v tom info-centru, aby tam byl třeba po celou dobu, nebo aby se musel po celou dobu věnovat i té partnerské činnosti v rámci tedy toho programu Pošta Partner. Není tam dostatečná flexibilita, to znamená, že ty podmínky jsou dle mého názoru jak příliš striktní i když tedy nejsou tady zas až tak komplexní, ale přesto ta jejich striktnost je stále brzdou toho, aby se ty partnerské franchisi rozvíjely mnohem rychlejším tempem a dokonce to neodhaduje ani sama pošta, protože počítala, že ten nárůst bude zhruba třikrát rychlejší u těchto franchisových provozoven, než ve skutečnosti je, takže to si myslím, že je další manažerské pochybení, jestliže někdo počítá s třikrát vyšším nárůstem, než jaký se skutečně dostaví, tak prostě udělal zásadní chybu ve svém odhadu, něco si špatně spočítal a nebo to prostě byla nějaká zase hra politická, která měla na čas situaci uklidnit, říci za 2-3 roky už tady budou všichni na franchisách a dnes vidíme, že nejsou a to si myslíme, že je prostě problém, kdyby se toto stalo soukromé firmě, tak akcionáři se začnou ptát, dyť to vůbec neodpovídá vaším plánům z roku 2015. Akcie té firmy by okamžitě zahučely dolů, management by byl odvolán a muselo by se začínat úplně s novým plánem, novým programem, ale bohužel tím, jak je Česká pošta zpolitizována, tak toto není možné a spíše se hledá cesta k tomu, aby se nalévaly do této černé díry další a další miliony, ne-li miliardy.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Vy píšete i na sociální sítě, na Facebook, na Twitter, tam to sleduje Marian Vojtek, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus, Mariane, dobrý den, tak jaké názory jsi dnes vybral?
Marian VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
Dobré odpoledne, těch názorů je spousta, já je vezmu telegraficky i když mě tak napadá telegramicky, když telegramy byly dávno zrušeny, měla by Česká pošta dostávat ze státního rozpočtu ročně až trojnásobek současné částky, tedy až 1,5 miliardy korun, jak navrhuje ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD? Hlasujte v této anketě na Twitteru, samozřejmě k tomu máme i názory, třeba Jiří Kyndl si myslí, že ano, měla „Je to služba, která má smysl na vesnici, ale bylo by fajn, kdyby výměnou za to neprodávala losy a jiné ptákoviny.“, Jan napsal svojí zkušenost z Ostravy, kde píše, že tam jsou lajdácké služby a jestli chtějí přidat, tak ať zlepší služby, myslí si, Martin Švarc tvrdí toto „Z pošty je možné udělat fungující podnik, reztruktoralizace od základů, opsat a aplikovat model z Německa, Hamáček dá trojnásobek a za rok to bude málo.“, z těch dalších návrhů třeba Jan Jirků napsal „Začít hloubkovým auditem, půlku vedení vyhodit, druhé půlce snížit platy na polovinu a budou peníze na zdvojnásobení platů doručovatelkám, které si to zaslouží, na nábor nových a ještě možná zbyde.“, z dalších názorů z Facebooku dostat do České pošty více peněz je prima nápad, doplnil bych takovou technikálii, do firem se peníze dostávají z pravidla tak, že si je firma vydělá, možná by stálo za úvahu, zda neopustit dogma univerzální poštovní služby, nezvážit, zda se pošta už dnes nepohybuje na zcela konkurenčním trhu a zda není na místě ihned poštu privatizovat a ukončit nesmyslné řízení téhle firmy na základě politických tlaků a nesmyslných direktiv z ministerstva vnitra.“ Ilona Ptáčková nám napsala „Tohle není o penězích, ale o lidském přístupu, pošta má doručovat dopisy, balíčky a časopisy, toho, co se tem děje jim škodí, už před 10 lety ztratily dobré jméno a to si za prachy nekoupíš.“ a ještě jeden názor na konec od Franty Málka „Každá země má v České republice jen jednu ambasádu, za to peklo dvě, Českou poštu a České dráhy.“
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Mariane díky za zprostředkování názorů ze sociálních sítí. Karel Šmídberger se dovolal, dobrý den.
Karel ŠMÍDBERGER, posluchač
Dobrý den, zdravím vás i posluchače, já by jsem se chtěl názorově přidat ke kolegovi, který říkal, že by klidně nechal Českou poštu zhynout a vy jste se ho ptala, jestli nemá strach z toho, že prostě budou ty její služby nedostupné na malých vesničkách a podobně, já si myslím, že je to ano, to je dost dobře možné, ale myslím si, že je to ukázka těch lidí, čeho si více váží, tím, že prostě nejsou, nebudou ochotný si zaplatit služby na malé vesnici, tak prostě dávají najevo, že je zajímají více jiné věci a ostatně na téma na vesnici také nemají multikino, nemají na každé vesnici hasiče nebo policejní oddělení, čili prostě proč by měla na každé vesnici být prostě pošta, zase mají za to jiné výhody, které lidé ve městě nemají, čili asi takhle, takže jediná cesta je myslím privatizace nebo aspoň pro začátek uvolnění poštovní licence pro doručování zásilek i ostatním u balíků je vidět, že konkurence tu poštu válcuje.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Děkujeme za váš názor, na slyšenou. Lukáš Kovanda, ekonom společnosti CYRRUS je s námi stále ve vysílání, my jsme chtěli mluvit ještě o tom, čím by tedy pošta mohla konkurovat, kde by mohla generovat ten zisk, protože pokud se podíváme do e-shopu, tak oni nabízejí služby České pošty při doručování balíků, o tom jsme už mluvili, ale kde z druhé strany potom zase vidíme, že pošta to nestíhá ty balíky doručovat, to znamená její služby žádané jsou, ale pošta zase má málo zaměstnanců, tudíž nestíhá doručovat včas, jsou stížnosti a jsme v takovém začarovaném kruhu, tak kde by mohla pošta konkurovat těm soukromým společnostem, které nemají tu zátěž té povinnosti doručovat a provozovat tu základní poštovní službu?
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
Ta zátěž je nepochybně něco, co ji stahuje dolů, to znamená, ona nikdy nemůže být plnohodnotný konkurent, dokud nebude privatizována, to je třeba si uvědomit, je to trochu něco na způsob i když ta analogie bude kulhat, konkurence mezi třeba Českou televizí a soukromými televizemi, televize má určitý příjem zajištěný jiný z koncisionářských poplatků, ale má také příjem z reklamy, to znamená z komerčního provozu a vlastně pošta také má od státu peníze, byť tedy nyní chce ústy pana Hamáčka mnohem více, ale má také peníze z toho komerčního provozu, byť tedy tam samozřejmě pod konkurenčním tlakem, nyní je otázka a to už je otázka na management, já bych si uměl představit, že opravdu pošta se stane plnohodnotně privatizovatelnou společností, ale v tom smyslu by samozřejmě museli do toho vstoupit politici a ty její činnosti, které jsou dány ze zákona nějakým způsobem jiným upravit, je možné vyhlásit třeba nějakou soutěž, podobně jako se to nyní chystá na v segmentu železniční přepravy, že budou prostě vyhlašovány soutěže pro jednotlivé tratě a tam tedy se budou moci se toho účastnit ty soukromý přepravci, takže by bylo možné třeba pro určité oblasti vyhlásit soutěž, které by se účastnily jak tedy státní podniky, Česká pošta, tak třeba i některé soukromé firmy a kdo by zkrátka byl schopen zajistit kvalitněji tyto služby, tak by tam třeba na 10 let získal výhradní licenci, aby mohl, takže ta privatizace vlastně je možností, ale jsou tu i jiné možnosti a já si myslím, že v podmínkách dnešních politických není nic z toho realizovatelné, není realizovatelná privatizace, jediné, co je realizovatelné je podle mého soudu rychlejší přechod na ten program Pošta Partner, to je maximum, co lze v dnešním politických podmínkách a věřím, že i v podmínkách, které tu budou za 10 let učinit, já nevěřím, že se najde politická shoda na tom, aby se pošta privatizovala, aby se stala plnohodnotným konkurentem těch soukromých firem, které také podnikají v tomto byznyse.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti CYRRUS byl s námi ve vysílání, děkujeme za to, na slyšenou.
Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CYRRUS
Na slyšenou, hezký den.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Dnešní Radiofórum jsme začali informací, že ministr vnitra Jan Hamáček chce, aby Česká pošta ze státního rozpočtu dostávala místo současných 500 milionů až trojnásobek, ptali jsme se na to i na Twitteru, jaký je výsledek?
Marian VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
Ne 68 procent.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
68 procent z vás si tedy myslí, že další peníze ze státního rozpočtu pošta nepotřebuje. Takové bylo dnešní Radiofórum, se mnou ve vysílání už je Jan Burda, váš další průvodce vysíláním Českého rozhlasu Plus a ten ví, o čem bude mluvit.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.