Bankovní rada České národní banky na svém dnešním měnověpolitickém zasedání dle očekávání ponechala klíčové úrokové sazby na stávající úrovni. Dnešní jednání zjevně nebylo tak bouřlivé jako to minulé, listopadové, jehož výsledek musel být zveřejněn se zpožděním oproti řádnému termínu.
Už při listopadovém zasedání se vyskytly dva disentní hlasy, přičemž listopadová inflace předčila prognózu centrální banky, když tempo růstu spotřebitelských cen poprvé od roku 2012 překročilo horní mez tolerančního pásma inflačního cílování ČNB ve výši tří procent. Domácí inflační tlaky však podle dnešního většinového názoru bankovní rady budou na horizontu měnové politiky, tj. během následujících 18 měsíců, vyvažovány protiinflačními tlaky, přicházejícími zejména ze zahraničí. Mezinárodní trhy totiž stále ochromuje nejistota plynoucí z celní války USA a Číny nebo stále nedořešeného brexitu. Skutečnost, že oba tyto děje se nyní dočkávají svého alespoň částečného rozuzlení, které způsobuje jisté opadnutí zmíněné nejistoty, bude alespoň pro část bankovní rady už v prvním čtvrtletí příštího roku klíčovým argumentem zvýšení základní úrokové sazby.
Zatím si ale Česká národní banka dává „přestávku“ se změnami sazeb. Podobně „pauzírují“ také další centrální banky v regionu. Polská centrální banka drží základní sazbu bez změny nepřetržitě už od března 2015, maďarská pak od května 2016. Rumunská od května 2018 a ČNB tedy od května roku letošního. Letošní zvýšení základní sazby ČNB je jedním z důvodů, proč česká měna letos posiluje vůči euru nejvýrazněji z regionálních měn, přibližně o 0,9 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
