Česká letiště letos v lednu odbavila dohromady 2285 letů. Loni v lednu to přitom bylo 10 162 letů. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat (zde).
Meziročně zaznamenalo v lednu 2021 největší pokles v počtu odbavených letů karlovarské letiště, a sice o 85,1 procenta. Následuje Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni, které letos v lednu odbavilo o 81,1 procenta méně letů. Meziroční pokles čítající 58,9 procenta pak vykazuje pardubické letiště. Relativně mírně, o 14,6 procenta, klesl počet odbavených letů v Brně-Tuřanech. Jediným z letišť, které vykazuje meziroční nárůst v počtu odbavených letů, je letiště v Ostravě-Mošnově, kde v lednu meziroční nárůst představoval 63,2 procenta.
Nadále ovšem zřetelně dominuje pražské letiště, byť méně výrazně než loni. Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni totiž letos v lednu odbavilo 79,7 procenta všech letů odbavených v ČR. Loni v lednu to bylo 95 procent.
Do statistiky odbavených letů se započítávají přistání a vzlety letadel s civilními cestujícími a dále pak letadel nákladních a poštovních, a to jak lety nepravidelné typu charterových nebo soukromých, tak ty na pravidelných linkách. Nejsou tedy započítány například lety vojenských letadel nebo lety zajišťující dopravu hlav států.
Zejména z příkladu ostravského letiště je patrné, že dramatický úbytek civilních cestujících, k němuž dochází v důsledku pandemické situace, některá letiště kompenzují nárůstem nákladní přepravy. Takže celkový počet odbavených letů může meziročně dokonce i narůstat jako právě v Ostravě-Mošnově.
Mošnovské letiště předloni odbavilo 323 320 cestujících, ale loni jen 37 709. To se promítá do očekávané ztráty zhruba 60 milionů korun. Výpadek v tržbách ovšem kompenzuje, byť částečně, právě markantní nárůst nákladní přepravy, loni meziročně sedmdesátiprocentní. Loňský rok byl z hlediska objemu odbavené nákladní přepravy v Ostravě-Mošnově, jenž čítal 14 228 tun, historicky rekordní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
