Česká koruna včera zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči koruně švédské v celé historii. Posílila až na úroveň 2,0815 české koruny za jednotku švédské měny (viz graf níže). Ta dramaticky oslabuje také proti euru, vůči němuž včera klesla nejníže za takřka čtrnáct let.
Švédskou korunu stahuje dolů předluženost tamních domácností, jež je činí zvláště zranitelné vůči utahování měnové politiky a vzestupu úrokových sazeb, zejména těch na hypotékách. Skandinávská země čelí naráz největšímu splasknutí realitní bubliny a nejvýraznější inflaci od 90. let.
Letos v lednu ve Švédsku zkrachoval největší počet firem za poslední minimálně jedno desetiletí, meziročně o 47 procent více. Bankrotují v prvé řadě stavební firmy, na něž drtivě doléhá zmíněné splasknutí bubliny.
Ceny rezidenčních nemovitostí se dosud ve Švédsku propadly o šestnáct procent v porovnání s prvním loňským čtvrtletím, kdy kulminovaly ještě v důsledku jejich enormního pandemického cenového růstu. Pokles cen realit přitom podle všeho nekončí. Pád cen má letos způsobit 44procentní pokles počtu zahájených rezidenčních nemovitostí. To je rána pro švédské stavebnictví, v němž pracuje více než 350 tisíc z celkem 5,1 milionu zaměstnanců skandinávské země.
Švédská Riksbank čelí obtížnější situaci než mnohé jiné centrální banky ve světě. Musí totiž krotit inflaci, avšak zároveň ještě úzkostlivěji dbát na to, aby zemi neuvrhla do až příliš hluboké recese. Zhruba polovina hypoték ve Švédsku je totiž s variabilní úrokovou sazbou. Podstatnou část druhé poloviny pak zase charakterizují poměrně krátká fixační období. Švédové jsou tak vysoce citliví – více než v drtivě většině dalších zemí EU – na růst úrokových sazeb, jaký v současném inflačním prostředí nastává. Zhruba 60 procent hypoték ve Švédsku má v důsledku fixační období kratší než jeden rok.
Riksbank v rámci boje s inflací zatím zvýšila základní sazbu z nuly na 2,5 procenta a tento týden se očekává další zvýšení úroku na rovná tři procenta. Tím ale utahování švédské měnové politiky neskončí. Vysoce zadlužené švédské domácnosti takový růst úroků v řadě případů zaskočil a nyní se s ním jen těžko srovnávají.
Dramaticky zhoršená finanční kondice švédských domácností a jejich ochromená kupní síla tak budou společně s dále slábnoucím stavebnictvím stahovat celou ekonomiku dále dolů, stejně jako její měnu. Nelze tak vyloučit, že česká koruna bude již brzy stát poprvé v historii méně než dvě švédské koruny. Pro Čechy to znamená jedno: dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako nikdy jindy, alespoň tedy z hlediska kursu.
Přesto, že švédská měna historicky slábne, vláda země neuvažuje, že by zahájila kroky k přijetí eura. Švédsko si přitom na rozdíl od Dánska nevyjednalo výjimku ze závazku jednotnou evropskou měnu přijmout. Švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová se ovšem včera v tamním tisku nechala slyšet, že otázka zahájení přípravy na přijetí eura „není na stole“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
