Česká ekonomika v posledním loňském čtvrtletí předčila prakticky všechny analytické odhady a rostla tempem 2,9 procenta. To bylo blízko horní meze analytických dohadů. Ve střední hodnotě analytici, čeští i zahraniční, počítali s růstem 2,4 procenta. Očekávání překonal, byť méně výrazně, i růst za celý rok 2018, který činí rovná tři procenta. Trh počítal spíše s růstem těsně pod úrovní tří procent.
Je však třeba upozornit, že aktuální údaj je jen předběžný odhad a konečný výsledek se může od předběžného lišit, zejména pak růst ve čtvrtém kvartále se může ještě změnit až o několik desetin procentního bodu oběma směry. I tak by měl zůstat poměrně pozitivní dojem z výkonu české ekonomiky závěrem roku 2018. Česká ekonomika překonala očekávání podobně jako ekonomika maďarská a polská. Maďarsko rostlo loni ve čtvrtém čtvrtletí tempem pěti procent, když trh odhadoval růst 4,6 procenta. Polsko přidalo 4,9 procenta, čímž rovněž překonalo předpoklad trhu, který počítal s růstem 4,8 procenta. Ze zemí Visegrádské čtyřky tak za očekáváním zaostalo pouze Slovensko. Rostlo tempem 3,6 procenta, zatímco trh počítal s růstem 4,4 procenta.
Celkově lze říci, že celý středoevropský region zůstal loni ve čtvrtém čtvrtletí z velké části imunní vůči zpomalení Německa. Na Česko, které s ním má ze zemí Visegrádu nejintenzivnější obchodní výměnu v přepočtu ne obyvatele, se jeho zpomalení projevilo spíše zadrhnutím růstu ve třetím kvartále. V posledních třech měsících roku ale ČR dokázala udržet solidní výsledky zahraničního obchodu a pokračovala v aktivní investiční činnosti. A to jak na úrovni soukromé, tak kvůli nutnosti dočerpávat prostředky z fondů EU i na úrovni veřejné. Silná zůstala jako už tradičně spotřeba domácností, která byla právě s investicemi ve čtvrtém kvartále tahounem celkového ekonomického růstu ČR.
Soukromé investice mířily zejména do rozšiřování produkčních kapacit, ty veřejné pak do infrastruktury. S příchodem chladného počasí na sklonku roku 2018 však aktivita ve stavebnictví citelně polevila a stavebnictví tak nenaplnilo optimistický předpoklad dvouciferného loňského růstu. Varovný je v oblasti širšího maloobchodu také loňský první pokles automobilového segmentu od roku 2012. Ten souvisí s evropskou „homologační krizí“ automobilek, která z části vězí i za zmíněným německým zpomalením. Souvisí také s nasycením trhu po pokrizové obnově vozových parků jak jednotlivců, tak zejména firem.
V letošním roce tak česká ekonomika ČR přidá pouze 2,6 procenta.Koruna na výsledek české ekonomiky ve čtvrtém kvartále reagovala posílením, neboť lepší než očekávaný růst signalizuje kromě jiného vyšší pravděpodobnost dalšího brzkého zvyšování sazeb České národní banky, které zatraktivňují korunu v očích mezinárodních investorů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
