V letošním prvním čtvrtletí se tuzemské ekonomice dařilo nad očekávání dobře. Hrubý domácí produkt České republiky klesl meziročně reálně o 2,1 procenta, ačkoli se obecně čekal spíše propad o přibližně tři procenta. Důvodem poklesu je to, že letošní první tři měsíce roku byly dopady pandemie poznamenány zcela, zatímco období ledna až března roku loňského v zásadě jen ze zhruba jedné šestiny. Zmíněný údaj za letošním první kvartál je předběžný a vzhledem k velké míře nejistoty, dané pandemickou situací, se může ještě výrazněji, než je běžné, měnit oběma směry v rámci dalších jeho zpřesnění ze strany ČSÚ. Tudíž je třeba jej brát s větší než obvyklou rezervou. I tak však ale ukazuje na příznivější než předpokládaný vývoj.

Uzavírka podstatné části maloobchodu a provozoven typu restaurací či těch v oblasti služeb letos v prvním čtvrtletí způsobila propad spotřeby domácností, který je klíčový zdrojem celkového ekonomického poklesu. K ochromení spotřeby domácností přispělo samozřejmě i obecné omezování společenské interakce. Pandemická nejistota přitom stále podvazovala investiční činnost zejména soukromého sektoru, například ve stavebnictví.

Některé sektory, včetně právě stavebnictví, se přitom potýkaly s nedostatkem pracovní síly, hlavně té zahraniční, která kvůli pandemickým podmínkám a souvisejícím omezením stále nachází cestu na tuzemský pracovní trh obtížněji. S nedostatkem pracovní síly zápolí také třeba firmy a podniky v oblasti lesnictví či dřevozpracujícího průmyslu. Zpracovatelský průmysl jako takový pak zasáhly celosvětové výpadky v dodávkách komponent. Například tuzemské automobilky čelí fatálnímu nedostatku čipů, který v prvním čtvrtletí ochromil jejich výrobu. Tyto zádrhele v dodávkách se propisují i do slabší zahraniční poptávky po českém exportu, než jaká panovala loni ve druhém pololetí.

Míra nezaměstnanosti sice je nyní v ČR druhá nejnižší v EU, po Polsku, avšak do značné míry je snižována uměle, prostřednictvím programů typu Antivirus, které stále běží. Jejich existence způsobuje, že míra nezaměstnanosti příliš nenarůstá – a nenarůstala ani v letošním prvním čtvrtletí –, avšak celkový výkon ekonomiky je přesto citelně slabší.

Ekonomika zkrátka nadále nestojí na svých nohou, potřebuje „podpěru“ ve formě dluhu, z nějž se podpůrné programy financují. Takže kvůli nutnosti využít „podpěru“ je ekonomika stále meziročně citelně slabší.

To se ale změní už v tomto, druhém čtvrtletí, a to minimálně kvůli efektu loňské dramaticky ponížené základny meziročního srovnání. Loni v dubnu ekonomické dopady pandemie kulminovaly.

Částečně se v oživení druhého letošního čtvrtletí ovšem patrně projeví také očekávané postupnému květnové a červnové rozvolňování, jež stále ještě nebude úplné, ale i tak by mělo zásadně zvýšit výkonnost české ekonomiky, například díky navýšené, zotavující se spotřebě domácností.

Ve druhém čtvrtletí by ekonomika měla meziročně stoupnout o 7,5 procenta, za celý letošní rok pak o 3,9 procenta.